Manželka zesnulého, Hana Ptáčková, vlastní dle výpisu z katastru několik nemovitostí v Praze a rozsáhlý rekreační pozemek na Klatovsku. Konkrétně jde o byt o rozloze 79,67 m² v jedné z pražských lokalit, dále třetinový podíl na nebytovém prostoru o rozloze 87,87 m² v tomtéž domě, dále spoluvlastní se svou matkou statek v Pačejově na Klatovsku, dále vlastní firmu EduPsy, s.r.o., která se zaměřuje na pořádání konferencí a vzdělávacích akcí, a rodina Radka Ptáčka vlastní dům v Hostivici se zahradou a bazénem, zakoupený v roce 2018 za 11,4 milionu korun, na který si manželé vzali hypotéku ve výši 8 milionů korun.
Kamarádky Hany Ptáčkové zorganizovaly sbírku s cílem vybrat 10 milionů korun na pokrytí splátek hypotéky, běžných výdajů a zajištění psychologické podpory pro děti. Dosud se vybraly necelé tři miliony korun, což také vyvolává otázky ohledně etické a morální oprávněnosti této částky, o které musí Hana Ptáčková vědět, jelikož bez jejího souhlasu by sbírka nebyla platná.
„Sbírka byla schválena manželkou, bez jejího souhlasu a čestného prohlášení nelze sbírku spustit,“ řekl redakci Expres zakladatel Donia David Procházka. „Obecně platí, že autor sbírky uvádí důvody a poskytuje čestné prohlášení, že všechny uvedené informace, včetně majetkových poměrů, jsou pravdivé. Naší povinností je těmto prohlášením věřit, protože nemáme možnost nahlížet do osobních účtů klientů. Většinou mají více účtů, a není ani běžnou praxí kontrolovat jejich majetek přes katastr nemovitostí,“ popisuje Procházka proces schvalování sbírek.
Manželku jsme vyzvali k doložení majetku
Jenže jak to bude v případě, kdy majetková situace rodiny či příjemce sbírky neodpovídá potřebě k založení sbírky?
„Pokud se k nám dostane informace, že zakladatel sbírky něco zatajil nebo že jeho majetek či příjmy nejsou v souladu s deklarovanými potřebami sbírky, necháme věc prověřit a následně situaci oznámíme Magistrátu hl. m. Prahy, který je kontrolním orgánem,“ říká Procházka.
„Často se setkáváme s argumenty rodin, že vlastnictví nemovitosti neřeší jejich aktuální finanční potřeby,“ popisuje některé komplikace David Procházka. „Je ale nutné každý případ individuálně posoudit, což bývá složité. Osobně si myslím, že v tomto směru legislativa zaostává a měla by lépe kontrolovat příjemce finančních prostředků. V případě Hany Ptáčkové jsme ji již vyzvali, aby doložila své majetkové poměry, a s naším právním zástupcem poté vyhodnotíme, zda je sbírka relevantní. Ze zákona není možné finance dárcům vracet. Pokud dojde k zániku původního účelu, rozhodne kontrolní orgán (krajský úřad) o využití financí,“ uzavírá.
Fotogalerie |
