Nejprve zazněla píseň Goodbye od skupiny Amistat. Beze slov, bez komentáře. Jen hudba, která nesla smutek, lásku a vděčnost za společně prožité roky.
Následovalo video složené z rodinných záběrů. Začínalo snímky z porodnice, Oliver v zavinovačce, první koupání, první doteky. Pokračovalo záběry pyšného tatínka Patrika s kočárkem, chvílemi na dece venku, rodinnými výlety, letní dovolenou i zimními radovánkami ve sněhu.
Malý Oliverek v bazénu, o Velikonocích s pomlázkou, v letadle, kde spí po boku milovaného táty, i při prvních krůčcích...
Součástí videa byla i fotografie, kde Patrik leží vedle novorozeného syna a dívá se na něj s klidem a hrdostí.
K záběrům Nikola Hezucká připsala slova, která lámou srdce. „Byl jsi můj celý svět. Byl jsi můj domov. Moje životní láska. Moje jistota. Můj bezpečný přístav. Byl jsi nejlepší táta na celém světě. Byl jsi ten nejkrásnější člověk s tou nejkrásnější duší. Teď tě tady nemám a nevím, co bez tebe dělat, jak žít. Lásko moje. Au, au, au.“
Malé radosti, velké city
Do sestřihu se dostal i krátký moment, kdy se Patrik obrací k synovi Oliverovi a s úsměvem se ptá: „Budeš starosta, až budeš velký?“ A sám si hned odpovídá: „Ano, bude starosta.“ Jedna obyčejná věta, která zůstala jako tichý otisk otcovské radosti a představ o budoucnosti.
Později sdílela i anglický příspěvek se silným, osobním vyznáním, jež ukazuje, jak hluboký je její smutek a ztráta.
Nikola byla svému muži nablízku až do posledních chvil. Věděla, že nemoc je silnější, byla neustále po jeho boku a snažila se, aby netrpěl. Krátce před jeho odchodem uvedla, že díky úpravě medikace už byl Patrik bez bolesti.
Rozloučila se s milovaným mužem, životní láskou, způsobem prostým, pravdivým. Bez okázalosti. Jen tak, jak to umí člověk, který přišel o někoho, koho miloval celým svým srdcem.
Fotogalerie |
14
27
12
6
34
4
