„Nemám podobné ceremoniály rád. Měl jsem prostě potřebu ten rituál trošku znesvětit. Ptal jsem se pana Forejta, zda můžu jít, jak chci. A on pravil, že ano, že to záleží na mně,“ vysvětlil Robert Sedláček Deníku na podzim 2014, když od prezidenta Miloše Zemana přebíral státní vyznamenání ve fleecové bundě a džínách.
Evidentně nemá rád ani premiéry, protože do Lucerny, kde se slavnostně pouštěl do světa jeho snímek Promlčeno, přišel oblečený dost podobně. Na sobě měl džíny, černý nátělník a šedivou bundu.
Po bližším ohledání jeho svršku, který by se hodil na aprílové pochůzky v přírodě i ve městě, jsme došli k celkem zajímavému zjištění. I když Sedláček budí dojem muže, jenž kašle na konvence a je mu fuk, co má na sobě, hlavně že je mu v tom dobře a vejde se do toho, opak je pravdou.
Bunda, kterou na premiéru oblékl, není zrovna z laciného kraje. Vyjde na pět a více tisíc korun, ty lepší a odolnější vyjdou i na deset tisíc, pokud zrovna nejsou ve slevě. To není zrovna málo. Za ty peníze by režisér jistě pořídil i pěkné sako a košili nebo svetr. Možná by zbylo i na kalhoty.
Podobně ležérně pojal slávu v Lucerně i Karel Roden. O něm je známo, že podobné akce nemusí, protože se v záři reflektorů a objektivů fotoaparátů nevyhřívá zrovna rád. V saku, nebo dokonce obleku už jsme ho „párkrát“ viděli, nehledě na to, že může vytáhnout ze skříně starší modely, protože jeho postava nezaznamenala výraznějších změn, možná je ještě o něco štíhlejší, než býval.
Bude zajímavé sledovat, jestli se i tentokrát zvedne vlna zájmu o „Sedláčkovu bundu“, podobně jako to bylo po fleecovém dostaveníčku na Hradě v roce 2014.
Fotogalerie |