V dnešní době by se po zavření obou očí něco takového snad ani nestalo, že by kvůli lásce panovník přišel o svůj trůn, ale ve třicátých letech dvacátého století byla úplně jiná doba. A monarchie měla svá neuvolněná pravidla.
Příběh o princi Eduardovi, který se stal nikdy nekorunovaným králem, jenž musel abdikovat kvůli své lásce pro třikrát rozvedenou Američanku, se vypráví dnes už jako úsměvná legenda a romantické duše si jej hýčkají na srdci jako důkaz pravé a osudové lásky hořící spalujícím žárem.
Který ale bohužel dost zle popálil i ty okolo. Tak hlavně Eduardův bratr nebyl na něco takového připraven, přirozený ostych a řečová vada prince Alberta z Yorku málem položily celou monarchii, protože nesebevědomý mladší potomek se zdráhal přijmout roli krále Jiřího VI.
Nakonec ale dobře pro něj, mezi lidem se stal oblíbeným a jeho postoje dokázaly zvednout morálku u jeho poddaných sužovaných druhou světovou válkou.
Strýcovu abdikaci odnesly i sestry Alžběta a Markéta, kdy do té doby prožívaly veselé dětství, ale najednou je rozdělil palác. Sesterství byl konec, teď tu byla královna a její podřízená. Obě to nesly velmi těžce. „Nikdo si nedovede představit, jak musela s takovou odpovědností naložit už v mladém věku,“ nechala se slyšet Markéta, hraběnka Snowdon, ve svých vzpomínkách na sestru, která jí z pozice panovnice zakázala provdat se za rozvedeného letce a blízkého spolupracovníka královské rodiny Petera Townsenda.
Že rozvod se v královské rodině bral vážně, dokazuje i Alžbětina neúčast na svatbě syna prince Charlese a Camilly, vévodkyně z Cornwallu. Nicméně život se v jednadvacátém století pohnul kupředu mílovými kroky, a pokud si královnin vnuk princ Harry chce vzít rozvedenou americkou holku z dělnické rodiny, proč ne?
Zvláště pak když se na trůn nejspíše nikdy nedostane. Co hrozného by se vlastně mohlo stát?
Jak je vidět, všechno.
Kletba rozvedených Američanek rozvracejících soudržnou královskou rodinu a ohrožujících dobré jméno „firmy“ je po téměř sto letech zase tady a vykazuje totožné znaky.
Odtržení důležitého člena od zbytku rodiny.
Fatální propad v oblíbenosti, z naprosté hvězdy se Eduard i princ Harry stali kvůli svým ženám zatracenci.
Silná kritika monarchie a jejího financování.
Šokující načasování. U Eduarda téměř ihned po smrti jeho otce krále Jiřího V., u prince Harryho v době, kdy královna ani není v Londýně, navíc se tak odehrálo bez varování na jejich Instagramu okolo osmé hodiny večerní, kdy většina novinářů má již po službě.
Zneužívání královských výhod, veřejných financí a (dosud) nenavrácení titulů.
Vliv dominantní ženy.
Hrozba, že se královský pár pro udržení svého životního standardu propůjčí pokleslému živobytí v rolích placených celebrit.
Odchod ze země.
Nyní, po tolika letech, se nezdá tak hloupé královské pravidlo, že panovníkovi potomci by si měli vybírat své protějšky ve „vhodných rodinách“, ať už si pod tím představujete cokoliv negativního. Jistě, ani skvělá šlechta vám nezajistí výborné manželství, jak se ukázalo u prince Charlese a předvybrané lady Diany, která procházela „schvalovacím procesem“ paláce, ale dá se pochopit, proč to tato rodina dělá.
V dnešním světě je monarchie jedna z mála stabilit, dynastie Windsorů provází své poddané po mnoho let a oni tak mají pocit, že tito lidé jsou tu pro ně, že se na ně mohou spolehnout a že jim v těžkých časech budou morální oporou. Dávají příklad svými životy, svými manželstvími, svým řešením interních konfliktů a svým přístupem k odpovědnosti rolí, do nichž se narodili, a i když mohou mít právo volby, udělají tak elegantně a s ohledem na všechny.
Způsob, jaký si Jejich královské Výsosti Harry a Meghan zvolili, je ale podlý, neohleduplný, vyvolává zmatek, nejistotu a to úplně nejhorší: pocit hořkosti u všech, kteří se snažili udělat cizí ženě místo v jejich zemi.
Fotogalerie |
