Můžeme se smát, můžeme brečet, můžeme nesouhlasně mlčet. Ale nic z toho nezmění realitu: skoro 29 tisíc lidí hlasovalo právě pro jejich audio show. Vítězství, které nelze vysvětlit ani algoritmem, ani marketingem. Lid rozhodl. Protože my všichni tak nějak víme, co si lid žádá, a Vinohradská 12 to není.
Slavnostní večer, noblesa a… drby
Akce samotná proběhla na Občanské plovárně. Vše v duchu elegance, vše pod dozorem patronů a poroty. Nechyběly stálice scény: Čestmír Strakatý, Insider, Přepište dějiny, ti si nakonec odnesli ceny poroty. Poprvé se totiž rozdávaly dvojí trofeje: odborná a lidová. A zatímco v odborné části to dopadlo dle očekávání (Čestmír vítězí v kategorii Rozhovory podle poroty), hlas lidu se odklonil. Masivně.
Těžko říct, jestli organizátoři čekali, že cenu za nejlepší rozhovory dostane podcast, který začíná větou „Holčičky, dnes si nalijeme čisté vodky a rozebereme, s kým chodí Soukup“. Ale stalo se. A nebylo to těsné. O pár set hlasů porazily i Hype-Cast, což je výkon, kterého by si povšiml i stratég kampaně Spolu.
Kdo je v šoku a kdo tleská?
Reakce byly bohaté. Fanoušci? V extázi. „Holky, zasloužíte si to!“ a „Teď už vám nikdo neřekne, že jste jen slepice z bulváru!“ se valilo ze sociálních sítí. Kritici? Překvapivě tiše. Jasně, pár ironických poznámek na instáči zaznělo, pár povzdechů nad koncem podcastové civilizace. Ale žádná revolta se nekoná. Proč? Protože to všichni tak trochu čekali.
Jejich show je dlouhodobě v top žebříčcích, články o nich čteme každý týden. A když se v květnu rozhořela kauza s Jasminou Alagič a výroky o Slovácích, místo konce přišel paradoxně růst. Kontroverze? Ano. Xenofobie? Hraniční. Ale zároveň to byla jediná show, která po podobném přestřelení přišla s upřímnou omluvou. A že byla potřeba, to uznaly i samy moderátorky.
Jejich bezprostřední reakce pro Expres.cz? Typicky upřímná. „Když jsme zjistily, s kým vším jsme v kategorii, tak jsme si byly jisté, že to nevyhrajeme, a říkaly jsme si, že třeba příští rok. Pak jsme byly úplně v šoku. Nebyly jsme schopné ani mluvit. Přitom jsme obě zvyklé na rozhovory. Měly jsme ale problém dát dohromady jednu větu. Během děkovné řeči jsme tam všechny urazily. Já jsem tam řekla, že nejsme úplně podcast ČT Dvojka a že všem děkujeme. Pak jsme se tam obě rozbrečely, protože jsme si vzpomněly na naše babičky, co už tu nejsou. Seděli za námi lidé, co nám gratulovali, a my jsme si myslely, že si z nás akorát dělají prdel. Moc jsme si to ale užily, bylo to super,“ popsala Agáta.
Brutální bulvár vítězí ve svém nejautentičtějším formátu
Agáta a Ornella jsou podcastový fenomén. Začaly v lednu 2024. Od té doby: víc než 120 epizod. Osm měsíčně. Bez scénáře. Bez rešerší. Bez výčitek.
Celé díly za cca 150 korun měsíčně běží na Herohero, platformě, kde si své publikum nekupuješ reklamou, ale opravdovým obsahem. Tisíce lidí platí, desítky tisíc sledují. YouTube, Instagram, Spotify. Agáta & Ornella mají armádu fanoušků. Ať už jsou to unavené matky v legínách, studenti, kteří si přes ně léčí rozchod, nebo jen fanoušci stylu „řekni to, než si to rozmyslíš“.
Agáta našla svatý grál obsahu: mluvit o sobě, komentovat ostatní a nebát se říct, kdo s kým spal. Doslova. Téma: bývalí partneři, válka se Soukupem, exekuce, alimenty, milenci, svatební šaty.Recept je jednoduchý: vezmi dvě ženy, které vytvořil bulvár, dej jim prostor, kam se redaktoři společenských rubrik nedostanou, a máš raketu.
Ne že by se Agáta nesnažila jinde. Dělala pořady o módě, vařila s mámou, vedla rozhovory s bratrem. Ale právě tenhle formát – freestyle mluveného slova s Ornellou jako sparing partnerkou – jí sedl jak ulitý. Konečně nemusela hrát roli, kterou jí přidělila redakce. Konečně může hrát samu sebe. A ono to funguje.
Bizár jako nová norma
Takže si to shrňme. Podcast roku 2025 ovládl pořad, který vznikl bez dramaturgie, bez redaktora a bez rešeršního týmu. Vyhrál podcast, kde se místo rešerší na hosta řeší, kolik stál Prachařův barák v Dubaji. Kde nejde o pointu, ale o energii. A o tu se Agáta a Ornella podělit umí.
Agáta Hanychová a Ornella Koktová nevyhrály jen kategorii Rozhovory. Vyhrály i bitvu o to, co dnes vlastně znamená „bavit“. Ač to zní jako hyperbola, jejich vítězství je momentem, kdy se česká kulturní scéna musela zhluboka nadechnout a přiznat si pár věcí, které se v redakčních kruzích běžně šeptají jen po osmé večer.
Zatímco jedna část společnosti doufá, že podcast má vzdělávat, kultivovat a vést k zamyšlení, druhá ho prostě chce poslouchat při řízení auta, mytí nádobí nebo probírání vlastních vztahových krizí. A hádejme, která část nakonec klikne víc.
Čestmír Strakatý dostal cenu poroty. Zaslouženě. Dělá svoji práci výborně. Ale když má rozhodnout lid, sáhne po něčem jiném. Ne po dokonalé dikci, ale po autenticitě. Ne po rešerši, ale po výkřiku. A Agáta s Ornellou výkřiky ovládají jako málokdo.
Jejich vítězství je výsledek, který nevznikl náhodou. Je to důsledek doby, kdy se autenticita prodává líp než uhlazenost. Kdy „říct to nahlas“ má větší cenu než to říct správně. Kdy opravdovost – i když někdy za hranou – poráží redakční proces.
Agáta jako životní formát
Tenhle formát je zcela upřímný v tom, že se ani nesnaží působit chytře. A v tom je jeho síla. Publikum nechce být poučováno, chce, aby s ním někdo mluvil bez pozlátka. Ať už jde o sex, hádky, rozvody, nebo šaty za dvacet tisíc.
Organizátoři soutěže to samozřejmě věděli. A nezalekli se. Nezastavili hlasování, neodsunuli termín. Naopak nechali věci plynout. A to, co vzešlo z lidového hlasování, je autentický otisk nálady doby. I když je navoněný řasenkou a prošpikovaný voice message dramatem.
Vítězství Agáty a Ornelly tak není výsměch kultuře. Je to její zrcadlo. Zrcadlo, které možná není úplně čisté, možná trochu zkresluje, ale rozhodně ukazuje, kdo se do něj dívá. A co vidí.
Možná se tomu říká konec žurnalismu. Možná začátek reality podcastingu. Možná obojí najednou. Ale určitě to není nuda. A to je v roce 2025 hodnota sama o sobě.
Agáta a Ornella nejsou nehoda. Jsou značka. A letos i značka vítězná.
Fotogalerie |
