Petr Kostka byl populární zejména v osmdesátých letech, kdy se stal hvězdou mnoha tehdejších filmů a seriálů, jako Pátek není svátek, Sanitka, Synové a dcery Jakuba skláře či Inženýrská odysea.
Tereza Kostková se narodila Kostkovi a jeho ženě Carmen v roce 1976. Na svého tátu nedá dopustit, jak vyplývá z jejích vzpomínek, které napsala do knihy s názvem Řekla bych.
„Pevný, zásadový, taková ta pověstná hlava rodiny. Ať už šlo o řešení zásadních problémů nebo o zajištění obživy. V pohledu z vnějška jsme určitě byli to, čemu se dnes říká tradiční rodina s tradičním rozdělováním rolí,“ napsala Kostková o svém tátovi.
Samozřejmě jejich vztah nebyl jen idylický. „Táta třeba býval cholerik, asi uměl být ostrý a rychlý a přesně řezat i do masa, obrazně řečeno. Ale vždycky přitom byl pravdivý. A má zájem. O lidi, věci, události. Udržuje vztahy, neexistuje třeba, aby pravidelně nezavolal svému bratrovi. Za všemi z rodiny pravidelně jezdí nebo aspoň jim zavolá. A když se objeví nějaký problém, tak jej dokáže řešit opravdu se všemi,“ dodala Kostková.
Přidala i konkrétní historku, kdy se temperament projevil na obou stranách, tedy i na té její. V době, kdy jí bylo zhruba osmnáct, hodila po svém tátovi švestkový koláč.
„V době hozeného koláčku jsem chodila s moc milým a slušným chlapcem, který byl členem jedné menší církve. Taťka o tom moc nevěděl, byla polovina devadesátých let, vyrojilo se kdeco a táta měl obavy ze sekty. Obavy nebyly oprávněné, ale co naplat, strach a fantazie umí velké věci. Neváhal potom použít i poněkud drsnější slova, která jsem rozhodně nechtěla slyšet. Měla jsem zatvrzelý pocit, že mi mluví do života,“ dodala Kostková s tím, že si vše nakonec vyříkali a jejich vztah byl pak už vždy jen lepší.
Fotogalerie |
11
9
11
7
11
12
19
