Petr Kolečko se vrací s dalším výrazným seriálovým počinem, tentokrát z prostředí, kam se většina lidí nechce nikdy dostat, konkrétně z vězení. Novinka Oddíl B, kterou připravuje s Honzou Prušinovským, vznikla i díky inspiraci od Zdeňka Godly. „To téma nás spojilo, oba dva nás to zajímalo, když s tím Zdeněk Godla a producentka Simona Matásková přišli,“ uvedl.
„Myslím, že jsme z toho oba dva na začátku měli trochu strach, a pak to bylo strašně příjemné a pohodové. S Honzou vždy pokecáme trošku o hokeji, manželkách, dětech, scénáři, nějak se to vyvíjí. A pak na konci, když to Honza natočí, tak to většinou bývá dobrý. Doufám, že to bude snad i tento případ,“ popsal Kolečko obnovenou spolupráci.
Nový seriál vybízí ke srovnání s jeho legendárním Mostem, ale Kolečko upozorňuje na zásadní rozdíl: „Pravdou je, že Most byl opravdu hodně inspirovaný něčím, co já jsem zažil, protože ty postavy, podle kterých jsem to psal, jsem opravdu viděl. Oddíl B je jiný, já ani on jsme ve vězení neseděli, takže tu autenticitu jsme museli čerpat. Ze začátku bylo trošku těžší se do toho dostat, než jsme našli nějaký ten klíč, jak to vyprávět.“
Aby si Kolečko prostředí opravdu osahal, vydal se s týmem i do opravdového vězení. Zážitek ho poznamenal. „Byli jsme kvůli Oddílu B v Novém Sedle, ve věznici na Žatecku. Ze začátku to je taková sranda. Člověka tak vpouštějí dovnitř s prohlídkou, jsou tam bachaři a člověk se s nimi baví. My jsme tam byli 34 hodin a na mě to začalo doléhat,“ řekl.
„Člověk slyší z jiných pavilonů konfliktní křik. V pavilonu, kde jsme byli my, tam asi vězně připravili, že tam budeme. Co je třeba drsné, jsou ti starší vězni, kteří mají opravdu vypsané rýhy ve tvářích. Vidíte, že toho dost zažili. Ti staří mě děsili nejvíce. Já se nějakého nařachaného potetovaného třicetiletého chlapa tolik neleknu, ale tyhle staré kluky člověk normálně nikde nevidí. To mě dost děsilo, musím říct.“ uvedl.
Autenticitu jim pomohl dodat i specifický jazyk. Vězeňský slang je podle Kolečka pestrý a fascinující. „Existuje slovník, který jsme si našli. Objasnili jsme několik věcí při schůzkách s lidmi, kteří seděli. Jen jedno jediné slovo jsem si vymyslel, nebudu říkat jaké, ale jinak to opravdu používáme správně. Já se rád zabývám češtinou ve všech jejích podobách, tak to bylo velmi zajímavé se učit vězeňský slang. Má několik tisíc slov, to neuvěřitelné, jak je široký.“ vysvětluje Kolečko.
Inspiroval je i Zdeněk Godla, který svého času ve věznici seděl. „Je dobře, že si z toho asi vytěžil něco pozitivního v podobě tvorby. Já jsem někde četl, že jsem mu vcel nějaký vzpomínky. Nechci to hodnotit. Já mám Zdeňka moc rád. Podělil se s námi o určitou část, ale není to jeho příběh, chci zdůraznit. To jsou opravdu historky,“ řekl Kolečko.
Z temného vězeňského prostředí se ale Petr Kolečko umí rychle přepnout do rodinné pohody. Velikonoce jsou pro něj doslova svátkem klidu. „Velikonoce mám radši než Vánoce. Pro chlapa je to bez stresu, chodíte po vesnici, dostáváte vajíčka, čokoládu a slivovici. Nemusíte nic řešit. Anetka musela, ona pekla a malovala vajíčka. V Kobylisích jsem vyrůstal na sídlišti, tam si nikdo na panáky nezvoní. Zkoušel jsem to dvakrát v pubertě, ale nešlo to. Teď máme dům na vesnici, tam to žije tradicí. Letos jsem si to fakt užil.“ zakončil Kolečko.
Fotogalerie |





14
24
15
12
18
25