Chrastina byl autorem hitů, jako je Želva, Snad jsem to zavinil já či Pták Rosomák, které Olympic i po jeho odchodu z kapely hraje dodnes. Proto se není čemu divit, že fanoušci nejen legendární skupiny se přišli rozloučit se sympatickým basákem Pavlem Chrastinou.
Ani takový tvrďák jako Petr Janda nedokázal skrýt smutek a slzy. Jeho oči byly neustálé zakalené a duchem byl nepřítomen. Bylo poznat, jak ho smrt kamaráda a hudebníka zasáhla přímo do srdce.
V tak špatném rozpoložení nikdo ještě rockera neviděl. Sotva se držel na nohou a nebylo mu do řeči. Jako by stále nemohl uvěřit tomu, že už svého kolegu nikdy neuvidí, nikdy si s ním nezazpívá a nezahraje.
Dal mu k rakvi alespoň za celou kapelu obrovský věnec, který zastínil i ten od rodiny či jiných kamarádů. Zkrátka k sobě měli nesmírně blízko, nebyli jen kolegové.
Petr Janda neudržel slzy.
Pohřeb Pavla Chrastiny
Pohřeb Pavla Chrastiny
Celým posledním rozloučením zněly písně skupiny Olympic, které dojaly každého, kdo přišel dát sbohem Pavlu Chrastinovi. I když většina písní této kapely je spíše veselého ražení, nikdo se nesmál, nikomu nebylo do tance.
Smrt nadaného baskytaristy byla totiž nečekaná. Začalo to nešikovným pádem v metru, při němž si zlomil ruku. V nemocnici poté dostal zápal plic a to se mu bohužel stalo osudným.
Fotogalerie |
