Patrik Hezucký v posledních měsících před smrtí doslova mizel před očima. Muž, který byl roky symbolem pohodového rána a který nikdy nedělal tajnosti z toho, že má pár kilo navíc, začal dramaticky hubnout. Nešlo o běžnou dietu, ale o zásadní proměnu postavy. Sám mluvil o tom, že s tukem mizí i svaly a s nimi jeho síla. Byl unavenější, změnil se mu hlas a posluchači, kteří ho znali do posledního tónu, si začali všímat, že zní jinak, slaběji a chraplavěji.
Do toho se objevily informace, že se bez opory neobejde a že začal používat invalidní vozík. Poprvé to naplno bylo vidět v souvislosti s natáčením podcastu, kde ho fanoušci uviděli sedět, ne stát a gestikulovat jako dřív.
Zlom nastal ve chvíli, kdy Hezucký zkolaboval na chatě u Čerčan. Záchranná služba ho rychle převezla do benešovské nemocnice, kde zůstal hospitalizovaný. Od té doby se z něj stal pacient na kapačkách, s antibiotiky v žilách a se silnými léky proti bolesti.
Jeho parťák z rádia Leoš Mareš přímo ve vysílání bez okolků řekl, že Patrik je na morfinu, mluvil o velkých bolestech i o prosbách směrem nahoru, aby jim ho ještě na chvíli nechali. Přesto oba dlouho věřili, že se dokáže zvednout z postele a jednou se do studia vrátí.
Patrik Hezucký i v nemocnici zůstával tím, kým byl celý život. Bavič, který se snaží za každou cenu odlehčit situaci, i když jde o něj samotného. V posledních týdnech se opakovaně připojoval do Ranní show z nemocničního lůžka. Lékaři, přístroje a hadičky v pozadí, on u telefonu nebo videa, omluvy za unavený hlas, vtipy o „moribundu“, který prý chytil, a drobná sebeironie na téma hubnutí a vozíku. Snažil se tvářit, že má věci pod kontrolou, i když bylo na první pohled jasné, že jde o vážnou nemoc, ne o obyčejnou virózu.
Jeho úplně poslední vstup do vysílání byl ale jiný než všechny předchozí. Ranní show s Leošem Marešem doběhla klasicky do deváté hodiny, Patrik se z nemocnice opět připojil, ale tentokrát už to nebyl ten známý hlas, který dokáže přehlušit celé studio. Zněl vyčerpaně a zlomeně, téměř nemluvil. Neměl energii na tradiční vtípky, reagoval po jedné krátké větě, některým slovům nebylo dobře rozumět a špatně artikuloval.
Během rozhovoru se zpěvákem Michalem Malátným se prakticky nezapojoval, jako by mu každé slovo bralo zbytek sil. Posluchači, kteří byli u toho, popisovali, že je zamrazilo a že to najednou nebyl Paťák, ale nemocný člověk na konci svých možností.
Ještě předtím než došla poslední síla, se Patrikovi podařilo splnit si jedno velké přání. Z nemocničního lůžka se podílel na natáčení podcastu Lepší už to nebude, který dělal společně s Milošem Pokorným a Zdeňkem Pohlreichem. Technik z rádia přinesl do nemocnice vybavení, Mareš pomáhal se zapojením a praktickými věcmi.
Patrik před kamerou nijak nehrál na efekt. V záběru byly vidět kapačky, hadičky, nemocniční pyžamo, vozík i unavená tvář se žlutější pletí. Sám dopředu varoval, že to nebude nic pro slabé povahy, že to není seriál, ale realita, ve které je vidět všechno. Přesto neodolal černému humoru a dokázal si dělat legraci i z témat, o kterých se většina lidí bojí mluvit.
Řeč došla i na pohřeb a smrt, padla i poznámka, že by to klidně mohlo být i se zpomalenými koňmi. Část publika to vyděsilo, jiní ocenili, že je to pořád ten stejný Hezucký, který si dokáže udělat srandu i ze sebe v momentě, kdy to normální člověk nezvládne.
Diagnózu, se kterou bojoval, přitom nikdy veřejně nepojmenoval. Opakovaně mluvil o tom, že chytil „moribundus“, občas naznačil, že za potížemi stojí dlouhá léta nadváhy a radikální hubnutí, ale název nemoci nechal za dveřmi ordinace. V situaci, kdy byly všechny konkrétní informace pod zámkem, začala média skládat vlastní mozaiky.
Deník dokonce využil netradiční přístup a zadal veřejně známá fakta do umělé inteligence. Věk kolem pětapadesáti let, dlouhodobá obezita, prudký a radikální úbytek váhy, drastická ztráta svalové hmoty, změna hlasu, invalidní vozík, kolaps, hospitalizace, antibiotika a kapačky. Výsledkem byla hypotéza, že za jeho potížemi může být těžká sarkopenie a kachexie po drastickém hubnutí. Tedy stav, kdy tělo po radikální dietě spálí nejen tuk, ale i svaly a energetické rezervy, na kterých běžně funguje, a jakákoli infekce nebo zátěž ho potom může úplně zlomit. Nikdy ale nešlo o oficiální diagnózu, spíš o medicínsky logický příběh, který zapadal do známých střípků.
Zatímco se fanoušci upínali k jednotlivým zprávám z rádia a nemocnice a na sociálních sítích přibývaly vzkazy plné podpory, Patrikova manželka Nikola řešila velmi praktickou věc. Během několika dnů našla pomocí sociálních sítí bezbariérový pronájem, aby měl její muž po propuštění domů zázemí, ve kterém se dokáže na vozíku pohybovat. Jejich původní bydlení plné schodů a překážek by z každého dne dělalo bojovou hru. Byl to jasný signál, že rodina se připravuje na dlouhý běh, ne na rychlé uzdravení během jednoho víkendu. V tomhle plánu už ale Patrik pokračovat nebude.
Celou dobu stál po jeho boku parťák z rádia Leoš Mareš. Po každé Ranní show sedal do auta a jel za ním do benešovské nemocnice. Ve studiu často bojoval se slzami, mluvil o morfinu, velkých bolestech i o tom, jak prosí nahoře, aby se Patrik ještě jednou vrátil do rádia osobně, a ne jen po telefonu. Do nemocnice za ním přišel i šéfkuchař Zdeněk Pohlreich, který mu přinesl pořádnou porci jídla a kousek normálního světa mimo kapačky, hadičky a bolesti.
Veřejnost vnímala Patrika Hezuckého hlavně jako hlas. Spolumoderoval Ranní show Evropy 2, pro spoustu lidí to byl prostě Paťák a Leoš, dvojka, se kterou vstávali do školy i do práce. Proslavil se legendárními telefonickými nachytávkami Mrázek ústředna, které kolovaly na kazetách a cédéčkách a lidé si je pouštěli pořád dokola.
Objevoval se v televizi, daboval, občas si střihl menší roli, ale vždycky se vracel k rádiu, které bylo jeho domovskou scénou. V soukromí byl manželem Nikoly a tátou syna Olivera, o kterém v rádiu často mluvil jako o největším štěstí, jaké ho v životě potkalo.
Teď tenhle hlas ztichl. V éteru po něm zůstane prázdné místo, které nikdo jiný nezaplní, protože na jeho kombinaci laskavého humoru, drsnějšího vtípku, nadsázky i schopnosti být dojemně upřímný v jednu chvíli se prostě nedá udělat casting.
Patrik Hezucký prohrál svůj boj s nemocí, ale v paměti posluchačů zůstane jako chlap, který rozdával dobrou náladu do poslední chvíle, i když už si ji sám nemohl být jistý.
Fotogalerie |
14
27
12
6
34
4
