Osmany Laffita o manželovi: Nejsem jeho majetek, nesmí mi nic zakazovat. Stál jsem před rozvodem

Osmany Laffita (57) pokřtil v pražské kavárně Cafe~Cafe svou první knihu Svlečený. Na obálce pózuje zcela nahý. Návrhář kubánského původu promluvil v rozhovoru jak o tom, zda se můžeme v knize těšit na nějaké peprnosti, tak o svých těžkých životních momentech. Jeho manželství se dostalo na pokraj rozchodu, kvůli bratrově smrti se Laffita léčil s depresemi.

V knize Svlečený líčíte celý svůj životní příběh. Který moment ze svého života považujete za nejtěžší?

Takové momenty jsem měl upřímně v životě minimálně dva. První se mi stal, když jsem byl dítě a bylo mi asi pět let. Bylo to o to těžší, že jsem si tenkrát tolik neuvědomoval, co se mi to vlastně děje, o tom se dočtete více v knize. Druhým momentem, který považuji za nejtěžší ve svém životě, byla chvíle, kdy jsem ztratil bratra.

Vašemu bratru Eliodorovi vzal život opilý řidič...

Ano, bylo to těžké. Přezdívali nám dvojčata, tak blízcí jsme si byli. Mohl jsem se mu vždycky svěřit s čímkoliv, vždycky mě podporoval a bránil mě. Nesnesl by, aby mi kdy někdo ublížil.

To je překrásný sourozenecký vztah.

Když zemřel, byla to pro mě absolutní katastrofa. Dával jsem si to za vinu a psychicky jsem to skoro nezvládl.

Co to znamená?

Musel jsem se léčit, dostal jsem se do deprese a vytáhli mě z toho jedině lékaři, kterým jsem za to vděčný.

V knize popisujete kromě svého života i samotnou Kubu. Bez příkras, takovou, jaká je.

Kuba bývala takový středobod pro Latinskou Ameriku, v době, kdy se vyhlašovala prohibice, byla na Kubě vesele otevřená kasina, všechno tam bylo možné. Teď je to jinak, samozřejmě i ekonomicky, je tam krize.

Krize nekrize, Kubánci se rádi oblékají a zdá se, že se umí takzvaně nosit.

Kubánci nejsou žádné špindíry. Milují vůně, pečují o sebe. I když nemají moc, hodně toho investují do vzhledu. Je to fakt, že to je na Kubě hodně důležité.

Osmany Laffita pokřtil svou knihu Svlečený v pražském Cafe~Cafe.

Vaším vzorem byl Thierry Mugler. Vždycky jste obdivoval, jak dokázal pomocí látky doslova tesat ženskou postavu.

Je to tak.

Komu byste chtěl být vzorem vy?

To těžko říct, určitě někomu, kdo dbá na eleganci a ženskost. To mi přijde, že v dnešní době v módě moc nefunguje. Pro mě je móda i o tom, co se dá vzít na sebe.

A to, co dělají dnešní návrháři, je tedy k čemu?

To, co dnešní mladí návrháři na přehlídkách prezentují, je hlavně o show, a ne o tom, zda si to pak na sebe někdo může skutečně vzít. Ze show se nešije, nebaví mě ani ta beztvarost, miluju ženské siluety třicátých a padesátých let.

Na kterou ze svých přehlídek jste nejpyšnější?

Ta, kterou jsme dělali na letišti. To bylo náramné. Je ale pravda, že každou přehlídku, kterou jsem kdy dělal, jsem dělal pečlivě a měla svoje kouzlo. Bavila mě i ta, kterou jsme dělali přes celé Václavské náměstí. Vybrat jednu je ale těžké a asi to ani nejde.

Na obálce knihy Svlečený jste zcela nahý. Vidím tam inspiraci slavnou fotografií návrháře Yvese Sainta-Laurenta jen já?

Je to volná inspirace právě tou fotkou. Celý život jakožto návrhář oblékám lidi, tak myslím, že teď přišel čas na to, aby viděli, jak vypadám nahý.

Přinesli i dort

Dozvíme se tedy z knihy i nějaké peprnosti, jak obálka naznačuje?

Jsem strašná konzerva, takže takové věci tam nejsou. Pro mě je sexy naznačovat, ne to okatě řvát. Nahotu jsem na obálku zvolil, protože v knize popisuji i takové intimnosti, o kterých jsem nemluvil ani se svým manželem.

To je s podivem, s manželem Guyem jste spolu už 29 let.

Je to tak. Lidé se nás často ptají na recept na dokonalý vztah a já odpovídám, že o ničem takovém nevím. 

Recept na štěstí tedy neexistuje?

Hádáme se jako asi každý pár. Máme své vzestupy i pády. Pro mě je ve vztahu ale nejdůležitější komunikace a tolerance.

To znamená?

Partner mi nesmí nic zakazovat, nejsem jeho majetek. Ani já ho nevlastním. Můžeme si říct, když se nám něco nelíbí, ale nesmíme si nic zakazovat, to je pak klec, ze které se člověk snaží co nejrychleji dostat.

Objevil se ve vašem životě moment, kdy jste uvažoval o rozchodu?

Ano. Jednou jsem byl přesvědčený o tom, že náš vztah skončil. O co se jednalo, říkat nebudu. Bylo těžké to vyřešit, skoro nemožné, ale vztah to nezlomilo, právě díky komunikaci.

Fotogalerie

Hodnocení článku

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 13:20 pondělí 5. září 2022. Anketa je uzavřena.

  • 30
  • 14
  • 11
  • 4
  • 3
  • 2