Kdyby se scénář Oscarů nesnažil, nikdo by si na Me Too nevzpomněl

90. výroční ceny Americké filmové akademie měl letos opět na starosti moderátor a komik Jimmy Kimmel, který si minulý rok neodpustil částečně politickou agitku na zvolení Donalda Trumpa, jemuž evidentně nefandí. Tento rok to bylo podobné – nebýt jeho, proběhlo by předávání cen bez rozdělování na ženské a mužské zásluhy.

Je pravda, že s ohledem na nedávné události, zejména kampaň Me Too, k níž se vázaly pohřební róby například na Zlatých glóbech nebo britských cenách BAFTA, očekávala většina diváků (a my taky), že letošní předávání Oscarů, navíc s kulatým číslem 90, bude přímo festivalem hereček v černé, bude festivalem plamenných feminních proslovů a bude festivalem ženské okupace každého možného volného místa – což se naštěstí splnilo jen zčásti.

Samy herečky ale jako by si řekly, že už to všechno stačilo, a tak se červený koberec hemžil světlými, zlatými a rudými róbami, těmi nejtemnějšími byly lahvově zelené nebo kobaltově modré a černá byla opravdu jen velmi ojedinělá. Divadlu Dolby pak vévodila v první řadě, ostatně jako vždy už po mnoho let, Meryl Streep v rudých šatech a kolem ní rozesety herečky s nominací za hlavní a vedlejší role v pestrobarevných modelech.

Meryl Streep na Oscarech.

Jane Fonda na Me Too úplně kašle.

Moderování letošního galavečera svěřili opět komikovi Jimmymu Kimmelovi, který už opět použil v přenosu stejný trik jako minule – spolu s vybranými herci nečekaně navštívil diváky ve vybraném kině, kteří živě sledovali přenos v Dolby Theatre, ale na chvíli se jim přerušilo vysílání, aby nevěděli, že se herci za nimi chystají.

Radostná vsuvka plná nadšení nejen obyčejných lidí, že vidí slavné herce přímo před sebou, ale i slavných herců v Dolby Theatre, že vidí své diváky, měla připomenout, že herci jsou závislí právě na nás – na lidech, co si na ně kupujeme lístek. Nicméně podobné překvapení nám scénář nachystal už loni.

To největší překvapení samo o sobě ale přišlo tím, že vůbec nepřišlo.

Kimmelův zbytečný nátlak

Na počátku své úvodní řeči se Jimmy Kimmel dlouze věnoval právě tomu, co nyní rezonuje ve společnosti – kampaním Me Too a Time’s Up, kdy zmínil, že na letošní předávání cen nebyl pozván producent Harvey Weinstein, jehož sexuální obtěžování spustilo showbyznysovou společenskou revoluci.

Jimmy Kimmel jako moderátor večera.

Zdálo by se, že tím je společenská povinnosti zmínit tento skandál odbyta, nicméně Kimmel pokračoval v agitce dále. Diváky upozornil, že mezi nominovanými je letos první kameramanka a po dlouhých osmi letech ženská režisérka – tou poslední byla Kathryn Bigelow, která dostala Oscara za nejlepší film a režii za film Smrt čeká všude (The Hurt Locker).

Herečka Laura Dern a nominovaná režisérka Greta Gerwig - snímek Lady Bird.

Snad jako by nebylo jasné, že ženy v Hollywoodu se spíše snaží o post hereček, což jim přináší větší slávu a globální viditelnost než jako „nosička“ těžké kamery na rameni. To, že dosud nebyla žádná kameramanka nominovaná, vypovídá pouze o tom, že jich je málo a do dnešního prostě žádná na nominaci pro svou práci nedosáhla. Nic víc.

Kimmel poté vyzval všechny přítomné, aby se nebáli projevit své emoce, aby řekli vše, co říct dnes chtějí, aby se odhodlali přednést svůj projev – a tím vším měl na mysli jedno. Aby se Oscary změnily v další kampaň.

Naštěstí ho neposlechl vůbec nikdo.

Vsuvka o Me Too bez valného zásahu

Předávající a přebírající si odbyli jen své děkovné dojaté řeči a dále si hleděli svého. A taky proto se na Oscary chceme dívat, chceme totiž vidět dojetí ze získané ceny, tu radost a tu roztomilou nervozitu, kdy se tvůrci pro samotné emoční vypětí zakoktávají nebo neudrží slzy. Nikdo nechce poslouchat v zábavním galavečeru nátlakové řeči útočící na naše svědomí, zvláště pak pokud na ně má každý jiný názor.

Dojatá Allison Janney se svým Oscarem za vedlejší roli ve fimu Já, Tonya. Herečka se po letech hraní dočkala své ceny.

Když to nevyšlo s děkovačkami, Me Too se aspoň objevilo v krátkém medailonku, který představily herečky Ashley Judd, Mira Sorvino a Salma Hayek. Že by to ale nějak otřáslo míněním, o tom se dá silně pochybovat, daleko zajímavějšími než tato vyprávěnka hereček byly sestřihy filmů určené jako pocta tomuto řemeslu. A o Hollywoodu a jeho práci vypovídaly daleko více.

I my v redakci jsme čekali, že se dnešní předávání zvrhne v celosvětovou kampaň, psali jsme před předáváním ZDE.

Gary Oldman s cenou za hlavní roli ve filmu Nejtemnější hodina.

Francis McDormand se svým Oscarem.

Kromě vzletné řeči herečky Frances McDormand, která dostala Oscara za hlavní roli ve filmu Tři billboardy kousek za Ebbingem a která nechala povstat v sále všechny ženské tvůrkyně, jsme ještě nikdy nebyli tak rádi, že jsme se tolik zmýlili.

Výsledky:

Nejlepší film – Tvář vody, režie – Guillermo del Toro (Tvář vody), herečka v hlavní roli – Frances McDormand (Tři billboardy kousek za Ebbingem), herec v hlavní roli – Gary Oldman (Nejtemnější hodina), herec ve vedlejší roli – Sam Rockwell (Tři billboardy kousek za Ebbingem), herečka ve vedlejší roli – Allison Janney (Já, Tonya), neanglicky mluvený film – Fantastická žena, animovaný film – Coco, krátký animovaný film – Dear Basketball, nejlepší adaptovaný scénář – James Ivory (Dej mi své jméno), nejlepší původní scénář – Jordan Peele (Uteč), nejlepší kamera – Roger Deakins (Blade Runner 2049), střih – Dunkerk, kostýmy – Nit z přízraků, masky – Nejtemnější hodina, zvuk – Dunkerk, střih zvuku – Dunkerk, vizuální efekty – Blade Runner 2049, dokument – Icarus, krátký dokument – Heaven is a Traffic Jam on the 405, krátký hraný film – Tiché dítě, hudba – Tvář vody, nejlepší píseň – Remember Me (Coco).

Fotogalerie

Hodnocení článku

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 5:51 úterý 3. července 2018. Anketa je uzavřena.

  • 37
  • 10
  • 9
  • 7
  • 7
  • 6