Proč se mi zdálo, že jste se dojal a trošku i rozplakal, když jste ohlašoval Thálii za celoživotní mistrovství pro Viktora Preisse?
S Viktorem jsem prožil léta jeho největších divadelních výkonů coby malý kluk na jevišti Divadla na Vinohradech, kam jsem chodil za mámou (herečka Gabriela Vránová, pozn. red.) a Viktor s mojí maminkou hráli v několika krásných inscenacích a musím říct, že se stal naším rodinným přítelem. Jeho herectví mě vždycky nesmírně oslovovalo bez ohledu na to, jak byl všeobecně vnímán coby mimořádný herec, Thálie bez Viktora Preisse by snad ani být nemohla. On získal jen jednu za výkon, což je podle mě nehoráznost, ale to tak někdy v životě chodí. Věřím, že cenu přebere v plné síle. Někdy se stává, když je přetlak osobností, že se na některého umělce dostane až ve chvíli, kdy už je na tom fyzicky hůř, a to je pak smutné. Ale Viktor je pořád mladík a dlouhou dobu se o něm uvažovalo.
Což je taková zarážející věc, já jsem si myslela, že Thálii za celoživotní přínos už dávno má.
Je to s ním trochu podobné jako s Ivanem Trojanem. Vždycky se řekne: Je skvělý jako vždy, ale co dál? Tihle umělci musí zahrát jako páni bozi, aby byli hodnoceni, protože automaticky jsou fantastičtí. Thálie byla vůči Viktoru Preissovi trochu macešská, proto mám teď o to větší radost.
Já nechci být úplně zlým jazykem, ale divák to většinou takto samozřejmě vnímá. Tedy když někdo dostává cenu za celoživotní dílo, tak jakákoliv akademie pak vypadá, že počítá už s tím, že se ta osobnost již sklání k zemi a hrubě by to znělo „aby se to stihlo“. Proč se nemůže se stát, že tuto cenu dostane čtyřicátník, padesátník, který hraje už od mladých let a může mít fantastickou kariéru?
Thálie začala začátkem devadesátých let a museli jsme ocenit tehdejší generaci sedmdesátníků a osmdesátníků, například pan Hrušínský se jí nedožil, spoustě lidem Thálie díky pozdějšímu uvedení unikla. Čili teď nemůžete jít do kategorie padesátníků, protože vám to neodpustí zase ti starší, to bychom těch cen museli dělat deset ročně. Je tady dluh, který neustále doháníme, a mě to také traumatizuje, jelikož cítím velkou zodpovědnost a dodnes mě mrzí, že například paní Maciuchová nebo pan Brzobohatý cenu za celoživotní dílo nezískali stejně jako moje maminka Gabriela Vránová. To není ničí zlá vůle, to se tak prostě stalo.
Každý rok čtu na sociálních sítích během Thálií řečnické otázky, v čem je vlastně Herecká asociace dobrá?
Diváci asi vědí, co dělá například lékařská komora, že ano. My sice nejsme dáni zákonem, ale děláme vlastně totéž, jsme cechovní profesní organizace, která se stará o práva herců, interpretů, zpěváků a tanečníků. Je to širší portfolio, řešíme jejich otázky, řešíme jejich existenci. Máme kategorie zaměstnaných lidí v divadlech, tam jsme v podstatě i zároveň odborová organizace, a máme kategorii lidí na volné noze, těch je trochu víc než těch zaměstnaných.
Umělci nominovaní na Ceny Thálie: V popředí Stanislav Majer, za ním Miloslav König a znovu v popředí Jan Kolařík, jenž vstoupil do širokého povědomí seriálem Dobré ráno, Brno!
Sledovali jste tedy v tom případě hollywoodskou stávku herců a scenáristů?
Samozřejmě, dokonce jsme jim vyjádřili podporu, posílali jsme tam dopisy. Nyní se soustředíme na problém s umělou inteligencí, který ještě pak podrobněji rozebereme během další tiskové konference naší asociace.
Fotogalerie |
