Jestli v New Orleans stojí strašidelný dům, pak je to zcela jistě rezidence madam LaLaurie. To, co se dělo za zdmi tohoto hrůzostrašného domu, by patrně vystačilo na scénáře většiny nejkrvavějších amerických hororů.
Bylo to v roce 1832, když se do domu nastěhoval doktor Leonard Louis Nicolas LaLaurie se svou ženou Delphine. Rezidence byla přímo předurčena pro pořádání extravagantních večírků pro místní smetánku.
Říkalo se, že madam LaLaurie byla vůbec nejinteligentnější a nejkrásnější ženou ve městě, vskutku nebezpečná kombinace. Šuškalo se také, že každá žena si přála vypadat právě tak jako Delphine.
Jenže jak to tak občas bývá, některé výjimečné rysy bývají občas vykoupeny i tou druhou, mnohdy podstatně temnější stránkou. Ve městě se začalo proslýchat, že za zdmi domu se děje něco strašného.
LaLaurieovi pořádali jeden večírek za druhým a stejně jako každá jiná bohatá rodina té doby měli v domě otroky. Mnoho otroků, kteří se ovšem podezřele často střídali, což hostům připadalo zvláštní.
Jak je možné, že je na večírcích obsluhují pokaždé jiní otroci a zřídkakdy vídají ty samé tváře?
Domněnky později přiživila strašná příhoda, jíž byla svědkem jedna ze sousedek. Jednoho dne slyšela za zdmi rezidence strašlivý ženský křik a švihání biče. Po chvíli sousedka spatřila dívku, která před madam LaLaurie zoufale utíkala, až se vydrápala na střechu. Protože neměla kam jinam utéci, skočila dolů a zabila se.
Přestože otroci neměli v té době téměř žádná práva, nebylo dovoleno s nimi zacházet krutě, a tak sousedka zalarmovala autority. Otroci byli manželům zabaveni. Jenže Delphine byla mazaná a díky známostem se jí služebnictvo podařilo získat zpět.
Od té doby se manželů lidé začali stranit a nikdo už se nehrnul ani na jejich honosné večírky.
V roce 1834 madam LaLaurie přivázala kuchařku ke sporáku a zřejmě jí pohrozila, že ji vezme „nahoru“. Protože odtamtud se nikdy nikdo živý nedostal, kuchařka se rozhodla dobrovolně ukončit svůj život a dům podpálila.
Oheň se rychle šířil a vyděšení sousedé oheň pomáhali uhasit. Když se vzduch vyčistil a ustal dým, naskytl se jim pohled, který by si nikdo nepřál vidět.
V horním pokoji byly stovky uvězněných otroků. Někteří byli přivázáni ke zdi, někteří byli v klecích s amputovanými končetinami, někteří byli živí, jiní umírali, další byli dávno mrtví a pach rozkládajících se těl se linul celým prostorem.
Protože LaLaurieovi byli oba lékaři, zpočátku to vypadalo jako soukromý operační sál, kde lékařská dvojice experimentovala a zkoušela operace. Vzhledem k tomu, v jakých podmínkách operace probíhaly a v jakém stavu byla těla, nikdo nepochyboval o tom, že manželé vraždili z čistě sadistických pohnutek.
Lidé s usekanými končetinami narvaní v klecích, muž s otvorem v lebce, do níž byl zabořený kůl, který zřejmě sloužil k rozrušování mozkové tkáně, žena s rozříznutým břichem a střevy omotanými kolem pasu, lidé, co měli výkaly naplněná ústa, která manželé následně zašili.
To je jen zlomek výjevu, jejž zděšení sousedé sledovali.
Dav lidí z okolí nenechal v domě ani kus nábytku, kousek po kousku vše ničil. Došlo i na dvorek, kde byly objeveny desítky koster otroků. Poté lidé vyhnali manžele LaLaurieovy z města, což bylo naposledy, kdy je kdo spatřil.
Od té doby se v domě neustále střídali nájemníci, kteří z domu pokaždé brzy odešli. Traduje se, že v domě straší, ozývají se v něm zvuky týraných otroků a nářek. Naposledy měl nemovitost vlastnit ropný magnát, jenž údajně nikdy nikoho nechtěl vpustit dovnitř.
Madam LaLaurie je považována za jednu z prvních sériových vražedkyň Ameriky a předpokládá se, že má na svědomí kolem stovky životů.
Jistě není náhoda, že těžko uvěřitelným příběhem se inspiroval například americký seriál American Horror Story.
Fotogalerie |