Deset let Mirek Šimůnek užíval hypnotika, vše přitom začalo nevinně jedním práškem na spaní. Na konci své „závislé“ kariéry jich užíval desítky denně.
„Přijel jsem z psychiatrické léčebny Brno, mým problémem byla těžká závislost na prášcích po deseti letech užívání. Můžu říct, kolik jsem jich bral, aby lidé měli představu, jak dalece takový problém může zasáhnout kohokoliv z nás. V tuto chvíli je dokázáno, že deset procent obyvatelstva České republiky má problém se spánkem a užívá hypnotika a devět procent je shání na černém trhu. U mě to bylo tak, že jsem po deseti letech užívání po jedné tabletce a přidáváním dávek po půl tabletce ve finále užíval třicet prášků denně. To je vražedná kombinace,“ přiznal v rozhovoru pro pořad Face to Face Šimůnek s tím, že užíval pětadvacet stilnoxů nebo zolpidemů, což jsou léky na usnutí, které prokládal třemi neuroly.
On sám je podle svých slov díky „dobrým přátelům“ na černém trhu shánět nemusel. Přiznává ale, že jako závislák by si je uměl sehnat kdykoliv a jakkoliv. Dávky, které užíval, byly tak vysoké, že u něj hrozila až demence, přinejhorším smrt.
„Nejenže člověk nemůže fungovat přes den ani v noci, funguje jenom pár hodin denně. Může to degradovat až do demence mozku. Vyvázl jsem z toho, zaplať pánbůh, šťastně, že se mi nic nestalo a mozek funguje dobře. Mozek může vynechávat, nesoustředí se, paměť vynechává. Na to jsou kognitivní cvičení, která dělám,“ říká Šimůnek s tím, že by léčbu podstoupil dříve, kdyby mu prý psychiatři nepopsali strašlivý průběh.
„Psychiatři a doktoři mě strašili, že když tam půjdu, že je to minimálně na tři až čtyři měsíce, že tam budu zažívat stavy, jako je pocení a horečka, halucinace. Že budu přivazovaný k posteli, ke křeslu a že budu prožívat šest až osm hodin strašných a nechutných stavů. Toho jsem se bál, a proto jsem tu léčbu prodlužoval,“ popsal herec, jemuž nakonec pomohli přátelé, kteří mu zařídili VIP léčbu v brněnské nemocnici.
„Já se za to nestydím. Jsem tu, abych vás varoval a řekl, že léčba byla efektivní, krátká a úspěšná. Byla to procházka růžovým sadem, ráno vstaneš, máš rozcvičku, snídani, když chceš, máš pohovor s psychologem. Potom je oběd, večeře. Nic ukrutného se tam nedělo,“ popisuje Šimůnek, který si je vědom toho, že to mohlo skončit hůř.
„Kdybych tento způsob života žil ještě několik měsíců, rok, možná bych zemřel. Vcházím do nového života, žiju v Brně, žiju tam rád, je mi tam dobře. Měním svůj život komplexně a kompletně,“ uzavřel Mirek, který aktuálně rozváží jídlo v jedné z brněnských restaurací a stále hraje v primáckých Sestřičkách.
Fotogalerie |
