Její milovaná dcera Petra letos v únoru oslavila 33. narozeniny, a kdyby nedošlo k lidskému selhání, možná by dnes z Mirky Čejkové byla milující babička. To už se ale nedozvíme. Ještě nenarozená Petra podle maminčiných slov doplatila na fušeřinu lékařky, která ji odrodila. Ta měla dorazit na sál opilá a její dcerku přidusit. Tuto informaci navíc nicnetušícím rodičům zatajili.
„Jedu si do porodnice a očekávám narození baletky. Neznala jsem pohlaví, jenom jsem cítila, že to bude dcera, strašně jsem se na ni těšila. A manžel taky. Jenže byl 25. únor, Vítězný únor, a bohužel paní doktorka přišla k porodu opilá. Takže vlastně to všechno, co se stalo, se stalo u porodu. Byl to špatně odvedený porod a přidušené dítě. Nám to ale nikdo neřekl a jediné, co na Pétě bylo jinak, bylo to, že měla velký poporodní nádor, takovou oteklou hlavičku. Ale v nemocnici jsme byly dlouho kvůli mně, protože mě tam dost zničili,“ přiznala v pořadu Na kafeečko Milušky Bittnerové Čejková s tím, že se dlouho domnívala, že má krásné čtyřkilové a padesáticentimetrové děťátko, které páslo hříbátka. Na rozdíl od ostatních dětí zvedala hlavičku ne tři, ale patnáct centimetrů.
„Pak jsme ale zjistili, že to byly projevy křeče a nedostatku kyslíku a že vlastně všechny tyhle věci už jsme měli vnímat jako signály, že je něco špatně. Tenkrát jsme bydleli na sídlišti, a když jsme jezdili s kočárkem, říkala jsem manželovi: Hele, mně se to nezdá. Ona nejde stejně rychle jako ostatní děti. Ale okolí nás začalo opravovat: Ne, ne, ne. Nic takového se neděje. Takže já jsem měla správný instinkt, jak to mámy mají, ale nikdo to nechtěl řešit,“ vzpomíná Čejková.
Ačkoliv s dcerou chodila neustále po doktorech, nikde se pomoci či rady nedočkala. Naopak ji měli vždy odpálkovat, že je hysterická a zbytečně se v tom patlá.
Zásadní zlom přišel, když byly Petře tři roky. „Jeden doktor, který udělal všechny testy – genetiku, kostní věk, prostě všechno – řekl, ano, to je asi od porodu. Ale mezitím zmizel i chorobopis, kde jsou ty věci zaznamenané. Byla tam ještě jedna blbá věc, že dneska se třeba Vojtova metoda používá na rehabilitaci, i když je vám patnáct nebo třicet. Ale tenkrát to bylo jenom na kojence. My jsme ještě neměli tyhle nástroje, nikdo nám nic nedal. Takže kam jsme ji dostali, tam jsme ji dostali my sami. A je zajímavé, že pak doktoři říkali: No, poslyšte, ale to je tedy zázrak, kde ta holka je,“ popisuje bývalá zprávařka s tím, že život s postiženou dcerou má několik milníků.
„Takže máte malé dítě a je roztomilé, ale když už mu je třeba osmnáct, už roztomilé není, protože ten hendikep nebo postižení je zřetelnější. A teď jsou i takové ty milníky. Prožívám, že moje kamarádky mají vnoučata. A já vím, že od Péti nikdy nebudu mít vnoučata, že Péťa nikdy nebude mít bílou svatbu. I když jsem přemýšlela, že bych ji nafejkovala,“ dodala Čejková, která má ještě syny Felixe a Alexe.
Fotogalerie |
43
29
21
20
17
13
