Konec etapy „českého“ Formana: Jeho přítel vzpomíná na režisérův útěk ze země

S úmrtím Miloše Formana si připomínáme významné události jeho života. Tentokrát se podívejme na to, jak režisér filmové nové vlny naplánoval emigraci a začal tak zcela novou kapitolu svého života.

Po absolvování FAMU v roce 1955 Miloš Forman debutoval snímkem Konkurs (1963), který je složený ze dvou povídek – Kdyby ty muziky nebyly a Konkurs. Prvním „celovečerákem“ byl pak Černý Petr (1963), Filmem Lásky jedné plavovlásky (1965) zaujal v zahraničí a snímek byl dokonce nominován na Oscara. Tehdy si režisér přál dělat další film v zahraničí, což se mu díky Filmexportu podařilo. Po Hoří, má panenko (1967) emigroval Miloš Forman do USA.

Formanův režisérský kolega Ivan Passer vzpomíná na útěk do zahraničí takto: „Devátého ledna 1969 mi někdo zavolal v deset hodin v noci, že ruské tanky vyjíždějí z kasáren v Mladé Boleslavi a že jedou na Prahu. Já jsem si vzal auto a jel jsem se podívat, jak to vlastně je. A byla to pravda. Tak jsem se vrátil, zavolal Milošovi a řekl jsem mu, co jsem viděl, a Miloš mi řekl: ‚Tak mě naber asi za hodinu.‘ A tak jsme vyrazili k hranicím. Miloš vybral takový malý přechod do Rakouska a pamatuji si, že tam byl takový poprašek sněhový a nikdo tam nebyl.“

Režisér a scenárista Ivan Passer, který s Formanem spolupracoval na filmech Hoří, má panenko a Lásky jedné plavovlásky, líčí, jak po nich úředník na hranicích chtěl výjezdní doložky, tehdy nezbytné dokumenty k vycestování.

Snažili se alespoň předstírat, že musí být v kufru, kam Ivan Passer šel „hledat“ žlutý papír. Mezitím slyšel, jak se úředník, který režiséra poznal, bavil s Milošem Formanem.

„Zeptal se ho, jestli je Miloš Forman, ten filmový režisér. Miloš, který má hluboký hlas, odvětil, že jo. A ten oficír řekl: ‚Víte, že já jsem viděl všechny vaše filmy?‘ A Miloš řekl něco, co jsem si myslel, že upadnu, když jsem to slyšel: ‚Vsadím se, že se vám ani jeden nelíbil.‘ To mu pověděl v téhle situaci ve čtyři hodiny ráno na hranici. A ten oficír řekl: ‚Prosím vás, pamatujete na ten prstýnek, jak se koulel po podlaze pod stoly?‘ Nato začal vyjmenovávat scény z Milošových filmů... Pak se takhle nahnul a řekl, abychom nehledali ty doložky. ‚S pánem bohem, pánové!‘ rozloučil se a zvedl nám závoru,“ zavzpomínal Passer.

Fotogalerie Zobrazit fotogalerii