Když přišla zpráva, že režisér oscarových filmů pomalu ztrácí zrak, bylo to neblahé znamení. Mohla za to nemoc zvaná makulární degenerace, která je prý neléčitelná. A protože jeho pravé oko stále slepne, režisér se rozhodl, že už nikdy nenatočí jediný film. Tím šokoval svět.
Dnes šokoval svět opět a naposledy. Zvěst, že včera po krátké nemoci odešla hvězda zlaté éry československé kinematografie a jeden z nejlepších hollywoodských filmařů naší doby, zasáhla celý filmový svět.
Točil o pornomagnátovi, Mozartovi či Goyovi a je znám svou brilantní prací s neherci. Čech z Čáslavi žijící od roku 1967 v USA se stal přední ikonou světové kinematografie.
Z Čáslavi na vrchol Hollywoodu
Narodil se 18. února 1932 v Čáslavi a do dvanácti let ztratil oba rodiče. Otce Rudolfa zavraždili nacisté v Buchenwaldu za činnost v odbojové skupině, matku Annu odvedlo gestapo malému Milošovi přímo před očima a později zahynula v Osvětimi. On sám pak strávil zbytek války různě po příbuzných a pak žil v internátní škole pro válečné sirotky v Poděbradech.
Poté absolvoval pražskou FAMU. Kariéru režiséra zahájil filmem Konkurs, proslavil se filmy Černý Petr, Lásky jedné plavovlásky. Pohodlí domácího českého rybníka však bylo Formanovi málo. Vždy chtěl být jednička.
Cesta ven vedla přes film Hoří, má panenko, provázala ji velká blamáž s italským producentem Carlem Pontim. Ponti přijel až na projekci hotového filmu, po skončení beze slova odešel a pak vzkázal, že chce svých osmdesát tisíc dolarů zpátky kvůli nedodržení smlouvy. Prý kvůli tomu, že film přešvihl o dvě minuty. Ve skutečnosti Pontimu vadilo, že Forman si dělá legraci z obyčejných lidí.
S nepředstavitelným dluhem na krku Forman začátkem roku 1968 odjel za velkou louži, aby dobyl Hollywood. V newyorském hotelu Chelsea, známém útočišti celebrit, bez vindry v kapse, začal s Claudem Berrim psát scénář k filmu Taking Off. Přežíval s jedním pivem a plechovkou fazolí na den.
Miloš Forman v šedesátých letech.
Jenže film nevydělal, a když americké vízum vypršelo, hrozilo, že se jako poražený vrátí domů. Jeho druhá šance přišla v okamžiku, kdy mu herec a producent Michael Douglas (mimochodem předlohu k filmu mu nejprve nabízel jeho otec, slavný herec Kirk Douglas) nabídl zfilmování kultovního románu Kena Keseyho z roku 1962. Příběh Randla McMurphyho v podání Jacka Nicholsona, který v ústavu pro choromyslné předstírá šílenství, aby se vyhnul vězení za zneužití nezletilé dívky, byl ohromný úspěch. Film Přelet nad kukaččím hnízdem vydělal 300 milionů a český režisér získal kýženou sošku Oscara.
Druhý oscarový úspěch přišel s příběhem obscénního excentrického génia Mozarta a jeho konfliktu se žárlivým učitelem Salierim. Celý film se natáčel v tehdejším Československu a pro Formana to byl krátkodobý a zároveň nelehký návrat do vlasti. Díky spolupráci s kameramanem Miroslavem Ondříčkem a sázce na fenomenálního Toma Hulce Amadeus vynesl osm Oscarů, z toho jednoho Formanovi za režii.
Miloš Forman s představitelem Mozarta Tomem Hulcem.
Forman sklízel úspěchy i s dalšími filmy – Lid versus Larry Flynt (Zlatý medvěd, Berlinale), Muž na Měsíci (Stříbrný medvěd za nejlepší režii tamtéž) – a tím potvrdil svou pozici jednoho z největších režisérů světa. A vedle Antonína Dvořáka, Alfonse Muchy, Milana Kundery a dalších patří do klubu nejslavnějších Čechů všech dob.
V letech 1958–1962 byl ženatý s Janou Brejchovou, v letech 1964 až 1999 s Věrou Křesadlovou a v roce 1999 se potřetí oženil s Martinou Zbořilovou. Má dvoje dvojčata. Syny Petra a Matěje (nar. 1964) a Andyho a Jima (nar. 1999).
Posledních třicet let žil „zanořený“ na své milované farmě v Connecticutu.
Fotogalerie |
