Považuje se za tichého introverta, během života, který prožila, se z ní ale stala velká bojovnice. Jako bojovnice se Michaela Kuklová postavila i rakovině prsu, kterou jí lékaři na konci loňského roku diagnostikovali.
Nelituje se, naopak se na věci dívá pozitivně. A když si vzpomene, co všechno má za sebou, prý se ani nediví, že onemocněla.
„Mám nádherný život, bylo v něm ale spoustu těžkého. Já měla některé věci extrémně těžké, ale ony mě posunuly do toho, že jsem si mohla začít vážit sebe sama. Já jsem tu školu potřebovala. Byla jsem neprůbojná a stydlivá. Měla jsme poddajnou a naivní povahu. Teď jsem udělala obrat a vše mi pomohlo. Můj život je neskutečně šťastný. Nedokážu se na něj dívat černě,“ říká otevřeně Kuklová, která na nejhorší okamžiky svého života v rozhovoru pro Expres vzpomínat nechtěla, o jedné z těch nejhorších věcí ale promluvila.
„To, o čem můžu mluvit, je těch deset let soudů. Nedivím se, že mám tuto nemoc, protože je hormonální a stresová. Nedivím se tomu,“ svěřila se Michaela, která myslí soudy se správkyní konkurzní podstaty exmanžela Jiřího Pomejeho, jenž jako producent filmu Andělská tvář nasekal šedesátimilionový dluh, který chtěli vymáhat po ní.
„Soudy se táhly deset let a čelila jsem těm šedesáti milionům dluhů z postu manželky, protože Jirka Andělskou tvář udělal na fyzickou osobu. Tam jsem cítila dlouho křivdu, protože jsem si říkala: Kruci, nepůjčila jsem si peníze, vdávala jsem se z lásky a teď mám exekuci na rodném domě, kde mám třetinu. Může to odnést moje rodina. Bylo to těžké. Ta vidina toho, že bych skončila na životním minimu, že by mi vzali vše, co bych vydělala, tudíž bych nemohla ani vykonávat své zaměstnání, protože to, co bych si vydělala, by mi nestačilo ani na náklady, které souvisí s výkonem mého povolání,“ zavzpomínala herečka.
Právě tento prožitek ji prý pomalu ubíjel. „To, co prožilo mé tělo za šok, v myšlence bylo, jako bych se propadla do jádra Země. Do středu Země. Propad celého těla dolů. Jako by vás probodly tisíce, miliony jehel naráz. Jako rána elektrickým proudem. To jsem prožívala deset let,“ popsala Kuklová, která nad správkyní konkurzní podstaty nakonec soud vyhrála třikrát, protože se jí podařilo prokázat, že o dluzích neměla tušení. Roky útrap jí ale nikdo nevrátil.
„Život je takový. Nikdo neříká, že má být veselý a úžasný. Život je život a my ho tak musíme brát. Všechny křivdy byly, jsou a budou. Naučme se je vstřebávat,“ dodala herečka. Té se podle jejích slov dokonce podařilo Jiřímu Pomejemu odpustit.
„On mi svým přístupem dal možnost růst. Já jsem mu svým způsobem i vděčná,“ říká Míša, jež v léčbě pojala zcela jiný postoj než její exmanžel, který operaci co nejvíce oddaloval a snažil se léčit alternativně.
„Jirka byl sebedestruktivní. Já jsem člověk, kterému co řeknou, jdu dělat a plním. Doktorům naplno věřím. Když mi řekli operace, ležela jsem na stole. Házela jsem šipku na lehátko. Já jim věřím. Věřím moderní medicíně. Kdybych dostávala chemoterapii, řeknu: Pojď do mě, buňky to zvládnou. Vědí, co dělají. To mi pomáhá. Vše, co mi dělají a mám pocit, že mě bolí a ubližuje mi, to mi pomáhá,“ popsala Kuklová, která dobře ví, že ji čeká ještě dlouhá hormonální léčba.
Už nyní se ale podle svých slov cítí být zdravá.
Fotogalerie |
