Ještě před pár měsíci nikdo Michaelu Duffkovou neznal, nikdo netušil, jakým peklem si prochází, co všechno málem ztratila, že jí šlo o život.
Před půl rokem se tato sympatická žena rozhodla, že začne o svém problému psát blog, který nazvala Zápisník alkoholičky. Sama netušila, jaký ohlas na její životní příběh a otevření tématu ženského alkoholismu nastane.
Najednou si jí začínali všímat lidé s podobnými příběhy, ale i média. Z jejího nápadu vypovídat se ze svého problému se stal fenomén.
„Sama jsem netušila, že to bude mít takový ohlas. Ale jsem ráda, že se to stále sdílí a mluví se o alkoholismu žen. Jinak doposud to téma bylo spíše tabu. Ženy za to byly odsuzovány, byly brány jinak než muži alkoholici,“ rozpovídala se Míša.
A proč vůbec začala pít? „Asi to byla frustrace z vlastního života. Stala jsem se docela mladá maminkou a nedokázala jsem se s tím asi pořádně vyrovnat. Před dítětem jsem měla své plány, ambice, byla jsem cílevědomá, ale najednou to pak nebylo,“ mluvila dál žena, která chce pomáhat jiným ženám s podobným osudem.
Nejdříve to začalo jednou skleničkou večer k televizi, ale intenzita pití se začala čím dál více stupňovat. Už potřebovala celou lahev, nakonec skončila u dvou litrů vína za večer, což už byl velký problém. Rodina už nevěděla, co s Michaelou dělat.
Míša si moc dobře uvědomuje, že málem ztratila kvůli alkoholu všechno, dokonce vlastní život.
Kdy přišel ten zlom a uvědomila si, že to sama nezvládne? „Když jsem od rána do večera propila tři dny v kuse. Pak jsem se na sebe podívala do zrcadla a totálně jsem se zděsila. Myslím, že kdybych ještě pila tak čtyři dny, jsem mrtvá,“ povídala dál svůj příběh.
Proto se rozhodla pro okamžitou léčbu, i když si předtím ještě řádně přihnula. „Přijela jsem na detox s 2,5 promile v krvi, vyděsilo mě, že už nikdy nebudu pít, tak jsem si udělala poslední mejdan. Ten týden na detoxu byl opravdu nejhorší, najednou si plně uvědomíte, co všechno jste pokazili,“ vyprávěla o svém boji s alkoholem.
Míša nečekala, že díky blogu získá i ocenění, chtěla hlavně pomáhat.
Byla to pro ni dlouhá cesta a moc dobře ví, že ještě nemá vyhráno. Prošla obrovskou krizí, když její tatínek spáchal kvůli alkoholu sebevraždu.
„V ten samý den, co se táta zabil, jsem spouštěla svůj blog. On měl nastoupit na léčení čtyři dny před sebevraždou. Jako by už rezignoval na svůj život, neměl motivaci žít dál, tak se oběsil. Dostalo mě to do kolen, byla to pro mě obrovská zkouška, abych se nenapila. Ale mě to posunulo dál, že nechci, aby mě alkohol dostal až na takové dno jako tátu. On pil třicet let, vlastně si ho nepamatuju jinak než jen tak, že pil,“ ukázala svou třináctou komnatu pro Expres.
Teď už Míša abstinuje rok, nejenže pomáhá jiným ženám se stejným problémem, ale také působí v centru prevence a léčby závislosti na alkoholu.
„Bohužel je alkohol součástí našich životů, než si to dokážeme uvědomit. Ten kdo nepije, je spíš divný než ten, který se opíjí,“ dodala léčená alkoholička Míša, která se kvůli malé dcerce drží a už se nechce vína ani dotknout.
Fotogalerie |
