Romane, samozřejmě se musím zeptat na to, co ti prvně proběhlo hlavou.
Obrovská úleva a hned potom to, že se mi změnil život. Na to jsem myslel, když Radek stál před námi a já čekal, jaké řekne jméno.
Měl jsi ve studiu velkou podporu?
Soutěž byla hodně dlouhá a s lidmi jsme navázali za tu dobu spoustu hezkých vztahů. Ve studiu to bylo krásné, ale musím se přiznat, že jsem tam měl hodně svůj svět. Moc jsem nevnímal okolí a jen jsem se soustředil na své vaření. Ale na finále tam byla máma, sestra, babička a spousta mých známých.
Mám pocit, že tam byla i tvoje přítelkyně, ale držíš ji stranou. Proč?
Ve studiu byla jen rodina a přátelé, já se držím hesla, že gentleman o svých ženách nemluví, i vzhledem k tomu, že jsem věděl, co se okolo mě bude dít. Chci být zodpovědný sám za své rozhodnutí a nikomu bych nechtěl tímto směrem ovlivňovat život, proto jsem se rozhodl, že tohle téma nebudu rozvádět.
Koupil sis už něco z výhry?
Herní konzoli PS4, abych měl co dělat, když přišla první vlna covidu.
A co dále uděláš s penězi?
Vím to naprosto přesně, mám v plánu ze začátku příštího roku vydat něco jako kuchařku mého života. Tak trochu tuším, že to asi bude všechno, co si za výhru koupím.
V jednom rozhovoru jsi říkal, že už v půlce jsi věděl, že jsi vyhrál. To měla Pavlína tak špatné menu?
Pavlína měla skvělé a nádherné menu, ale já jsem věděl, co mám za dezert. Věděl jsem, že pokud nebudu prohrávat takříkajíc o parník po hlavním chodu, hodně se přiblížím vítězství. Můj dezert byl totiž naprostý výstřel.
Jak dlouho jsi na něj trénoval?
Na menu jsme měli nějaký čas a to byl velký rozdíl oproti jiným dílům, na tvorbu jsem měl cca dva dny.
Jaká byla bezprostřední reakce Pavlíny, která moc chtěla vyhrát?
Abych se přiznal, moc nevím, hned po vyhlášení jsem ji šel obejmout, což bylo vidět i na obraze, a potom jsem ji ve studiu už neviděl.
Z vysílání finálního dílu ale bylo vidět, že ty jsi slavil a ona se složila.
Vůbec se jí nedivím, tedy nevím, zda se složila, ale musela být moc smutná, já bych byl taky. Obětovali jsme tomu opravdu spoustu času a energie a být druhý je něco jiného než výhra.
Jak to mezi sebou máte teď?
Pogratulovala mi hned, jak jsme se objali, říkala mi, že gratuluje moc. Ale chápu, že byla zklamaná. Po finálovém díle v televizi jsme si ale nepsali, z Pavlínina Instagramu jsem pochopil, že se soutěže trochu straní, tak jsem jí to nechtěl připomínat. Dlouho jsme se neviděli ani neslyšeli, nemůžu tedy přesně říct, ale myslím si, že se určitě ještě někdy potkáme, ať už na food festivalech, nebo podobných akcích.
Kdyby to bylo možné, dívali byste se spolu na záznam?
To asi ne, vím, že je to pro ni těžké. Pokud se rozhodla držet si od soutěže určitý odstup, budu to respektovat, je to její volba a já nemám právo to nějak hodnotit.
Dali jste si na závěr pusu, bylo to upřímné?
Určitě to bylo upřímné a hlavně velmi emotivní, z toho to asi vyplynulo. Na konci natáčení mi začalo všechno docházet a posledních pár minut bylo opravdu velmi zajímavých, navalila se spousta vzpomínek, a když jsem se podíval na Pavlínu, došlo mi, že jsme to celé zvládli a jsme spolu na úplném konci. To byl úžasný moment, ze kterého vzniklo objetí a pusa. Jen málokdo si umí představit, co jsme zažili, přál bych tyhle emoce všem a v tu chvíli se maže, jestli je někdo soupeř, nebo ne.
Jak hodnotíš své vystoupení zpětně?
Moc mě baví, jak mě lidé vnímají, a jsem šťastný, že jsem zůstal sám sebou, to je asi nejdůležitější. Kdybych to měl shrnout, z nuly jsem dokázal velkou věc, přišel jsem tam, bavil jsem se a nebral to moc vážně. Pokud lidé, co tohle teď čtou, viděli finále, tam už jsem to vážně bral a myslím, že jsem i uvařil dobré jídlo.
Bylo to o bod. Opravdu to bylo tak vyrovnané?
Opravdu bylo. Pavlína měla nádherná jídla a myslím si, že se jí i povedla velmi dobře dochutit. Podle mě u mě hrál velkou roli příběh mého menu a odvaha, která k uvaření byla potřeba, opravdu jsem měl velmi složité jídlo.
Bylo těžké to tak dlouho udržet v tajnosti?
Strašně. Byla to vždy hned první otázka, na kterou se mě lidé ptali. Zejména v rozhovorech a na food festivalech to bylo velmi složité.
Jak jste oslavili tvoje vítězství?
V této situaci bohužel na oslavy není moc prostor, ale celý den jsem byl tak nervózní, že se mi hodně ulevilo, když vyhlásili moje jméno. Byl jsem doma a ťukl jsem si se zrcadlem u dobrého vína, s rodinou to nešlo, protože bydlí až na Moravě, ale byli jsme stále na telefonu a prožívali jsme to všichni.
Co tvoje plány do budoucna? Zůstaneš u vaření? Nebo bys rád měl vlastní restauraci?
Doufám, že v budoucnu dál bude fungovat moje značka Bez adresy a všechno s ní spojené, že udělám hezkou kuchařku, ze které budu mít radost, a taky doufám, že se mi podaří vymyslet skvělé menu u Jana Punčocháře. Dokud to půjde, budu se živit jako kuchař, vařit mě moc baví a chtěl bych se v tom dál zlepšovat. Nicméně svou restauraci bych určitě nechtěl, nějak si nedokážu představit stát čtrnáct hodin v kuchyni, to není nic pro mě. Moc mě baví vařit lidem a povídat si s nimi u toho.
Už jsi domluvený s Janem Punčochářem?
Jsme předběžně domluvení na leden, ale v této situaci nikdo neví, co se bude dít, nicméně dáme lidem včas vědět, jak vše vymyslíme. Asi se budu držet české kuchyně, tím jsem začal v MasterChefovi a budu tak i pokračovat.
Fotogalerie |
