Pane Kramáre, vypadá to, že vaše sáhnutí na zadek maskérce rozjelo česko-slovenské Me Too. Litujete toho?
Ne že to vypadá jako česko-slovenské Me Too, ale ono to je. A je to absolutní nesmysl. Naštěstí je to natočené, bylo to odvysílané televizí, která v tom také neviděla nic špatného, jinak by to neodvysílala. Bylo to o přestávce. Já jsem k tomu nedal svolení. Přesto v tom nevidím něco špatného. Stalo se to v kolektivu, který spolu pracuje několik let. Dokonce kvůli covidu tam nebyli přítomní diváci. Použilo se to jako vtipná věc, a když to někomu přijde, že to není vtipné, je to jeho názor. Tady ale není žádný žalobce.
Neřekl jste si: Kdybych se jen omluvil a dál to nekomentoval, měl bych pokoj?
Ta slečna maskérka je má dlouholetá kamarádka. I ona dala vyjádření, aby se z toho nedělala věda, že se nic nestalo. Tímhle to mělo skončit. Někteří lidé si na tom ale ohřívají polívčičku a chtějí přes mé jméno ještě víc pozornosti. To je směšné. Nejhorší na tom je to, že tím znevažují veškerá hnutí, která bojují za odhalování násilí. Když totiž z tohoto uděláte vědu, lidé si přestanou vážit těch organizací nebo žen, které bojují proti obtěžování a násilí. Já jsem také proti násilí. Jakémukoliv. Psychickému i fyzickému. Každý, kdo mě zná, ví, co jsem za člověka. Já nejsem odsouzený, nejsem obžalovaný a nejsem nic. Tihle lidé si na mně jenom hřejí polívčičku. Je to honba na čarodějnice. Oni říkají, že jsem zaspal dobu, že se vracím do devadesátých let. Já na to říkám, že oni se naopak vrací do středověku. Podívejte se na film Kladivo na čarodějnice. Hledejme na mně nějaké znaménko, že jsem násilník. Paní Hanzelová otevřela Pandořinu skříňku toho hejtu. Té nenávisti, co je na sociálních sítích. A to je paní, která zastupuje noviny, které by měly být seriózní, a ne bulvární.
Ta nenávist je vůči vám?
Samozřejmě. Navíc se vytahuje špína na slečnu maskérku, která se mě zastala a řekla, že jsme kamarádi. Oni jí podsouvají, co by měla říct a jak by to měla přijmout. Na jedné straně řeknou, že je svoboda, a na druhé straně jí podsouvají, jak se měla zachovat a co měla udělat. Je to směšné a zarážející. Já neustále říkám, že jsem rád, že jsem zažil dobu, kdy žena byla ženou a chlap chlapem. My se dostáváme do strašné situace. Kdysi jsem byl v Turecku na svatbě, kde tančily ženy se ženami a muži s muži. Rozumíte, kam se tím můžeme dostat? Budeme se jeden druhého bát. Přijde doba, kdy já přijdu na natáčení a řeknu: Prosím, aby všechny ženy opustily plac, protože se bojím, že bych byl z něčeho nařčen. Já nechci maskérku, nechci kostymérku. Budu chtít kolem sebe jenom chlapy? Kam se to dostáváme? Tady už nejde o mě, protože já to ustojím. Oni udělali hon na to děvče. Ona z toho má trauma, ona je zničená. Já jsem na to zvyklý. Po mně se pořád někdo vozí. Akorát mě to rozčiluje. Oddělme to, co se stalo, a řekněme si, kam chceme jako společnost jít.
Mluvil jste se slečnou maskérkou o té situaci?
Je to moje kamarádka. Je z toho nešťastná, protože na ni vytáhli nějaké fotografie. Dělají z ní něco jiného, než je, a říkají: To je jasný, že jí to nevadí. Neskutečně manipulují veřejným míněním. Je to hon na čarodějnice v novém podání. Přes internet. Já se budu hájit a bít za normální vztahy. Brzy škrtneme ze slovníků slovo flirtování, protože nebude existovat. Budeme se bát jeden druhého, protože to, co se stalo mně, se může zítra stát vám. Pozdravíte kolegyni a ona může říct, že jste se na ni koukal blbě.
Viděl jsem rozhovor se slečnou Zuzanou Kovačič Hanzelovou v DVTV, kde říká, že ono gesto by se dalo ještě omluvit, ale vaše další výroky o ženách jen potvrzují vaše nevhodné chování...
To je hon na čarodějnice. Přiznej se, že jsi čarodějnice, a my ti to odpustíme. Nepřiznáš se, tak budeš upálená. Oni chtějí, abych přiznal něco, co se nestalo. Kdyby ta maskérka řekla, že jí to vadí, to by bylo něco jiného. Ona to ale neřekla. Musíte nám lidem nechat svobodu, abychom si my dva řekli, jestli nám to vadí, nebo nevadí. Oni chtějí, abych se přiznal k něčemu, co jsem neudělal. Já jsem jí nijak sexuálně neublížil. Nebyl tam ani nátlak. Nic. Proto po mně nechtějte, abych se přiznal. K čemu? Noviny nemůžou psát, že jsem sexuálně obtěžoval maskérku, protože se to nestalo. Já nejsem odsouzený a nebyl jsem ani žalovaný. Jenom nějakou třetí stranou, které se to nelíbilo. Když se dva lidé budou líbat na ulici, vy nebudete znát jejich vztah, tak je budete pranýřovat, že se líbali na ulici a že on ji znásilňoval? Vždyť to je nesmysl.
Řešil jste s televizí, proč to tam nechali, když sám říkáte, že jste k tomu nedal svolení?
To je zase věc televize. Běžně se tam dává sestřih věcí, které se tam dějí mimo záběr. Nikdy se nás neptají, jestli s tím souhlasíme, nebo ne. Vždy se ale z něčeho udělá bublina. Kdo koho urazil nebo neurazil. Přitom my jsme kamarádi a děláme si z toho legraci. Kolikrát vyšel titulek: Kramár urazil Studenkovou. Známe se od patnácti let. My si můžeme říct daleko víc než kdokoliv jiný. Zdena nikdy neřekla, že jsem ji urazil. To píšou novináři. Je to názor někoho třetího. To musí paní Studenková říct: Kramár mě urazil. Ne nějaká novinářka, která se na to dívá. To je její názor. Jí jsem to neřekl, tak proč mluví za paní Studenkovou? Stejně jako když maskérka řekne, že se nic nestalo, proč se do toho montuje nějaká třetí osoba? Mě chtějí odsoudit za všechno utrpení všech žen na světě? Já sám jsem proti násilí a oni tím svým chováním podle mě znevažují všechny organizace bojující za práva žen a berou jim sílu. Já vám dám příklad. U nás na Slovensku je korupce jako prase a bývalý prezident policie udělal tiskovku, že bojují proti korupci a že zadrželi někoho, kdo vzal úplatek dva litry vína nebo lahev koňaku. Co si o té policii pak budete myslet, když víte, že korupce je v milionech. To je to samé. Když feministická organizace bude říkat, že tohle je sexuální obtěžování, normální člověk si řekne, že to jsou blázni, kteří se nevěnují vážným věcem a jenom se chtějí na někom zviditelnit.
Televize vás přesto na nějakou dobu stáhla z obrazu.
To já nevím.
Maroše Kramára podle jeho slov z obrazu nestáhli.
Slovenská novinářka Hanzelová v rozhovoru pro DVTV řekla, že vás televize dočasně stáhla z pořadu, celou věc prošetřuje a že je možné, že už se na obrazovku nevrátíte.
Je to nesmysl.
Vedení s vámi o tom nemluvilo?
Ředitel televize se vyjádřil, že to budou řešit, ale neřekl, že Kramára jsme stáhli. Neřekl, že Kramár u nás nedělá. To zatím není pravda. Takovou informaci nemám. To je zase masírování lidí, co si mají myslet. Mě to uráží. Já dostávám SMS, že jsem úchyl, nebo jiné nesmyslné SMS.
Jak vy se stavíte k tématu sexuálního obtěžování žen, bossingu nebo stalkingu?
Je mi líto každé ženy, která si prošla sexuálním obtěžováním, a nechci to znevažovat. Ale my musíme hledat viníky. Tady se z jednoho vtípku stal psychicky nátlak na jednu paní, která to taky nemusí unést. Zbláznit se můžu i já a řeknu si, že nestojí za to žít, když jsem žádné ženě neublížil a půl národa si myslí, že jsem úchyl. To je absolutní psychický nátlak. A ona paní Hanzelová si to neuvědomuje, co vlastně svým vyjádřením dělá. To se přece musí oddělovat. Máme stále presumpci neviny a já jsem nebyl odsouzený ani obviněný, přitom všichni píší, že jsem byl obviněný ze sexuálního obtěžování na pracovišti. Co je to za hon na čarodějnici?
Opravdu si připadáte jako štvanec?
Je to ošklivá věc, ale jsem na to zvyklý. Já to ustojím. Mně paní Hanzelová nezničí život. Nezničí mi ho nikdo, kdo si svůj komplex léčí tím, že má potřebu si kopnout do někoho, kdo je trošku slavný. Je to ale nepříjemné. Budujete si 55 let kariéru, nejsem mladý kluk. Lidé mě znají. Ročně spolupracuji s několika produkcemi. Každý se na mě může zeptat. Jaký jsem a jak se chovám k ženám. Vždyť já učím lidi, aby ženám líbali ruce, a oni ze mě udělají sexuálního predátora? Mám ženy rád, miluji je celý život a opravdu si jich vážím. To je pravda a tím se netajím.
Bojíte se, že byste nyní mohl kvůli této kauze přijít o práci?
To je logické, že se to může stát. Dokonce se to ani nedozvím, protože jsem na volné noze a nevím, kdo mě chtěl kam obsadit a teď si řekne, že radši ne. Může se stát ale i opak a teď budu ještě slavnější. Mně se to nechce řešit. Mně je líto, že se pár lidí zbláznilo. Už se do toho montují i politici. Já si z toho dělám legraci, že můj malý prst vytlačil z novin covid. Můj malý prstík vytlačil z novin veškeré problémy, a že nejsou malé. Politické, ekonomické. Mám někdy pocit, že to někdo dělá schválně, aby se neřešily důležité věci.
Víte, kdy se bude točit další Inkognito? Máte termíny natáčení?
Zítra. (Rozhovor se dělal ve středu večer, pozn. red.)
Normálně tam jdete?
Zatím mi nikdo neřekl, abych nechodil.
Jaké je ponaučení z této kauzy? Budete se teď bát skládat ženám komplimenty?
Nechápu, že bych nemohl říct ženě, že dneska vypadá dobře. To se mi nezdá být normální.
Není to vaše vnímání tohoto problému přece jenom trošku ovlivněno tím, že herecká profese je velmi kontaktní?
Samozřejmě. Každá ta maskérka, se kterou přijdu do kontaktu, je na mě půl hodiny nalepená a líčí mi tvář. Známe se, jsme blízcí kamarádi. Kostymérka je se mnou v šatně, když se převlékám do slipů. Jsou tam jiné vztahy. Když jedeme hrát divadlo a nejsou na místě dvě šatny, převlékáme se s kolegyněmi v jedné šatně.
Když v Americe začala kauza Me Too, Česku i Slovensku se to vyhnulo. Obáváte se, že by tato vaše kauza mohla otevřít Pandořinu skříňku?
Já jsem rád, že jsme ve střední Evropě, kde je chlap chlapem a žena ženou. Samozřejmě že když se začne, skýtá to šílené možnosti. Nechápu, jak se můžou po dvaceti letech vytahovat nějaké nesmysly. To pak můžeme jít všichni do basy. Všichni. Jak paní Hanzelová říká, že každá žena měla zkušenost se sexuálním obtěžováním, i každý chlap s tím měl zkušenost. Já sám s tím mám zkušenosti. Nebudu to ale řešit na veřejnosti. Jsem dospělý na to, abych to ustál a vyřešil si to.
Obtěžovala vás nějaká kolegyně, nebo jde o zážitek z dětství?
To je jedno. Já jí dávám za pravdu, že každý s tím máme zkušenost. To neznamená, že teď jsme všichni sexuální devianti. To neznamená, že se na sebe nebudeme dívat, usmívat, že nebudeme flirtovat. Že si nesmíme nic říct. Někteří píší, že to, že se na někoho dívám, je sexuální obtěžování. To jsme fakt skončili.
Pokud se ale někdo cítí sexuálně obtěžovaný, měl by se přece ozvat, ne?
Samozřejmě. Musí tam být ale žalobce. Žalobce je ten, kdo je obtěžovaný, a ne to, že se paní Hanzelové něco nelíbí v televizi. Za chvilku budeme žít v izolaci. I drobný humor bude považovaný za obtěžování. Jsou státy, kde se manželé potkají až po svatbě, protože jejich rodina určuje, koho si vezmou. Tam směřujeme? Vůbec nechci zlehčovat sexuální obtěžování. Nechci zlehčovat jakékoliv obtěžování.
Zítra se se slečnou maskérkou potkáte?
To nevím. Těch maskérek je tam víc.
Zopakoval byste ono gesto?
To je nesmyslná otázka. Když někoho potkáte a znáte se s ním, děláte, že ho neznáte? Normálně se obejmeme a postěžujeme si, jak jsme dopadli a jak je jistá část lidstva úplně mimo. Jak paní Hanzelová říká, že jsme mimo my, tak já říkám, že mimo jsou oni. Z komára se dělá velbloud. Musíme to ale oddělit. To, co se stalo, je jedna věc, další věc je, kam směřuje lidstvo. Ne do devadesátých let, ale do středověku.
Předpokládám, že teď dostáváte hodně nepěkných zpráv. Jaké jsou nejhorší?
Především bych svým hejtrům vzkázal, ať vypnou telefony a počítače a začnou žít svůj vlastní život. Ať se podívají do svého svědomí a zametou si před vlastním prahem. Ať pouvažují, jak by bylo jim, kdyby jim cizí lidé psali nepravdivé věci.
Co třeba?
Píší mi lidé, kteří ani nevědí, co se stalo, ale přidali se do té vlny hejtů. Jde o psychické násilí. Je to lynč. Nevím, jestli si paní Hanzelová uvědomuje, co způsobila. Ona řekne, že jsem to způsobil já, protože jsem to udělal.
Dostal jste nabídku na rozhovor se Zuzanou Hanzelovou?
Už mě pozvala a velice rád se s ní sejdu. Nemám absolutně co skrývat.
Slečna Hanzelová se nechala slyšet, že ji komplimenty před rozhovory uráží...
Paní Hanzelová je velmi pohledná žena, a jestli jí vadí, že jí někdo řekne, že jí to sluší, pro mě je to scestné. Je to ale její problém. Ať si to řeší sama, ale nevnucuje to celému národu, že je to nemorální, že je to sexuální obtěžování. Je to její komplex, ať si ho řeší sama. Já jí taky nevnucuji, že se má tvářit, že ji to těší. Když ji to netěší, ať to řekne. Já jí nevnucuji, že každá žena musí být šťastná, když jí řeknu, že vypadá dobře.
Složíte jí před rozhovorem kompliment?
To se jí budu muset ještě předtím zeptat, abych ji náhodou sexuálně neobtěžoval. Doporučoval bych těm ženám, kterým vadí něžné a slušné flirtování, aby chodily nějak označené. A my normální lidé bychom se jim vyhýbali a nevěnovali bychom jim ani pohled. Abychom věděli, že tam není smysl pro humor ani pro nějaký flirt. Pak bychom se vyhnuli nějakým nepříjemnostem. Já to potřebuji vědět, abych nebyl suchar pro své okolí. Komu je to nepříjemné, ať se přihlásí, a já se s ním přestanu bavit.
Předpokládám, že ženám lichotit nepřestanete?
To určitě ně. To by si nezasloužily.
Fotogalerie |
