Markéta Konvičková je důkazem toho, že ani těžká diagnóza nedokáže zlomit duši, která se odmítá vzdát. Když před šesti lety poprvé zjistila, že má nádor, byla v šoku. „Šlo o karcinoid, což je naštěstí nezhoubný nádor, ale s nepříjemnou vlastností: umí cestovat,“ popsala Markéta ve svém otevřeném příspěvku na sociálních sítích.
Nádor, který se jí objevil na vaječníku, později zasáhl i lymfatické uzliny a nakonec plicní tkáň. Lékaři sice mohli vyloučit zhoubnou rakovinu, ale zbavit se karcinoidu není vůbec jednoduché.
„Na tenhle typ nádoru nefunguje klasická chemoterapie, protože jde o ohraničené útvary. Docházím pravidelně na hormonální injekce, beru léky, ale zatím to nezmizíkuju,“ říká s jemnou ironií.
Když o sobě zpěvačka říká, že je „pohublá a flekatá“, nemyslí to jen obrazně. Vedlejší účinky léčby jsou někdy velmi těžko snesitelné. „Zhubla jsem 10 kilo, mám tmavé fleky na rukou, natékám, někdy mi padají vlasy. Ale říkám si: to všechno přebolí, hlavně že žiju,“ sdílí.
Její fanoušci sledují, jak se i navzdory diagnóze snaží žít naplno. Konvičková pracuje, cestuje a hlavně, je maminkou čtyřleté Amálky, kterou miluje nade vše. „Jsem na sebe pyšná. Vychovávám dítě, funguju, i když mě léčba někdy srazí na kolena. A Amálce se snažím ukázat, že být jiný nebo mít jizvy, fleky nebo výkyvy je v pořádku,“ vypráví se slzami v očích.
Právě dcera Amálka je pro Markétu tím největším zázrakem. Lékaři jí totiž původně dávali velmi malé šance na otěhotnění, a už vůbec ne na donošení dítěte. Jenže život má vlastní scénář. „Jednoho zázraku už jsem se dočkala. Tak proč bych nevěřila, že přijde i druhý? Že jednou najdou lék nebo že to moje tělo zvládne samo?“ doufá zpěvačka.
Konvičková se svým fanouškům pravidelně svěřuje i s bolestivými stránkami léčby. Nepředstírá, že je všechno v pořádku, ale zároveň nikdy nepropadá beznaději. „Jsem realista i snílek. Ne vždy je to jednoduché, ale nechci, aby mě nemoc definovala,“ říká pevně.
Léčba může trvat roky, možná celý život. Ale Markéta si ze své nemoci neudělala středobod světa. Místo toho se stala symbolem odvahy a inspirací pro tisíce lidí, kteří se perou s vlastními démony. „Neztrácím víru. Věřím, že věda udělá pokrok. A kdyby ne, tak já to zvládnu tak, jak to je. Protože musím. A protože chci žít,“ dodává se silou, kterou jí může závidět i zdravý člověk.
Fotogalerie |
Čtenáři hlasovali do 15:55 sobota 27. září 2025. Anketa je uzavřena.
-
31
-
18
-
11
-
8
-
8
-
6
22
12
7
27
