Před téměř 60 lety se Marie Versiniová (†81) stala přes noc hvězdou jako Vinnetouova sestra.
Hned při svém prvním dni na natáčení musela zahrát Nšo-činu smrt v náručí milovaného Old Shatterhanda rukou bandity Santera (Mario Adorf). Tato scéna lásky a smrti se stala světoznámou a vešla do dějin filmu. Old Shatterhand ji bere do náruče a jde s ní k velkému kameni. Najednou naposledy otevře oči a řekne: „Miluji tě.“ Pak s úsměvem na rtech umírá.
Vysněná role a prokletí
Nšo-či pro ni byla zkrátka osudová. Marie již jako malá četla knihy Karla Maye o Vinnetouově životě a snila o tom, že kdyby se o něm natočil film, chtěla by v něm hrát jeho sestru.
„Už tehdy jsem věděla, že ji chci hrát,“ říkala. Cestu k filmu jí ukázal i bratr, který uspěl jako scenárista, herec a později režisér.
K vysněné roli jí pomohla skvělá znalost angličtiny, němčiny a italštiny. Samotné natáčení se ale neobešlo bez problémů. Versiniová měla hrůzu z jízdy na koni a každá jezdecká scéna pro ni byla utrpením.
V nejednom rozhovoru se pak svěřovala, že role indiánky Nšo-či ji pronásledovala až do smrti. Postava byla tak výrazná, že publikum herečku vidělo už jen na Divokém západě s černými zapletenými copánky.
V každém případě byla její role apačské dívky nejkrásnější rolí v jejím životě, což zdůrazňovala i po letech. Nšo-či ztělesňuje lásku a věrnost a to je úžasné, vysvětlila ve své biografii.
Bolestná ztráta
V roce 1966 ji zdrtila náhlá smrt bratra Andrého, ale pokračovala ve slibně nastartované kariéře. Celkem se objevila ve 33 celovečerních filmech, i když ze stínu Nšo-či se již nikdy nevymanila.
Přestože kolem ní kroužila řada ctitelů, zůstala věrná jedinému muži. V roce 1974 se po dvanáctileté známosti vdala za filmaře Pierra Vialleta, který byl o 22 let starší. Nakonec kvůli němu v polovině 80. let opustila svět filmu, aby se o něj mohla ve stáří starat. Kromě toho se pustila do psaní knih. Jako první napsala autobiografii s názvem Byla jsem Vinnetouova sestra. Později vydala příběhy ze života Nšo-či.
Tajná láska
V knize poutavě vypráví o svém hereckém povolání, o svém nadšení pro německého spisovatele dobrodružných románů Karla Maye, o své dávné touze zahrát si Vinnetouovu sestru i o osudových setkáních a přátelstvích, jako bylo to s Lexem Barkerem. Versiniová v knize přiznává, že se do hollywoodské hvězdy, která zemřela v roce 1973, zamilovala během natáčení.
Před pár lety těžce upadla a utrpěla několik zlomenin. Její věk a samota jí v zotavení nepomáhaly, zlomeniny už se nehojily tak dobře. Ještě v dubnu 2019 se účastnila setkání s fanoušky spisovatele Karla Maye, z jehož pera Vinnetou vzešel. „Ráda dělám lidem radost,“ řekla tehdy stále věrná odkazu slavného filmu.
Nšo-či navštívila Českou republiku
V Čechách navštívila se svým hereckým kolegou Pierrem Bricem, který byl představitelem Vinnetoua, Open Air Festival v Trutnově. Nejstarší festival je symbolem českého Woodstocku a měl vždy nádech indiánské vesničky. Slavná předloha Karla Maye inspiruje dodnes ostatní filmaře.
Fotogalerie |