Když dojde řeč na její partnerský život, je Mahulena Bočanová skoupá na slovo a nevyzradí nic, o své dceři Márince mluví ale otevřeně. Ne proto, že by nerespektovala její soukromí, ale aby mezi lidi dostala větší povědomí o autistech.
„Já nijak netrpím. Život s Mari je jen o smíření, přizpůsobení a lásce. To je pro každou mámu úplně normální. Můj obdiv patří lidem, které jsem na své cestě potkala a kteří se starají o naše děti ve svém volném čase a zadarmo. Jsou to například dobrovolníci ze spolku Rarach, kteří vymýšlí volnočasové aktivity, víkendovky, letní a zimní tábory pro děti s handicapem. To jsou borci,“ říká herečka, která si sama práci dobrovolníka vyzkoušela.
„Byla jsem v létě na táboře a pojedu znovu. Když se vrátíte z tábora od třiceti dětí s různými stupni problémů, tak vám pak výchova jedné Mari přijde jako procházka růžovým sadem. Doporučuju zažít všem, co si myslí, že mají nějaké problémy. Lidi furt kňourají a prd se jim děje,“ myslí si Bočanová, která přiznává, že se své dceři musí neustále věnovat, aby se nenudila.
„Musím jí najít zábavu a udržet ji v zeleném semaforu, jak tomu říkám. Když svítí oranžová, je zle, a červenou nesmím nikdy dopustit,“ vysvětlila herečka.
Ta letos bude muset právě kvůli epilepsii své dcery vynechat zimní radovánky. Bojí se totiž s Márinkou na lanovku. „Na lanovku si netroufnu, kdyby se přihodil nějaký záchvat, a neumím si představit, jak bych s ní ťapala ty kopce. A při ceně skútrů ji radši vezmu do Thajska,“ směje se herečka s tím, že jde jen o malou komplikaci v porovnání s tím, s čím se setkává.
„Pohybuju se mezi lidmi, kteří mají s dětmi stonásobně větší problémy. Někdy se trošku stydím, když mě lidi litují. Život s dcerou, jako je Márinka, je těžký, ale ona je nesmírně veselá a optimistická, což mi dává ohromnou sílu. Mám spoustu kamarádek, které mají podobné problémy s dětmi a ty jejich děti jsou nešťastné, nekomunikují, nejí, nespí. To té matce pak puká srdce bolestí. Marina bude sice dítě celý život, ale je veselá,“ vysvětluje Bočanová.
V jednom má alespoň klid. Márinka zatím o druhé pohlaví zájem nejeví. „Chlapci ji zatím míjejí, a co se týče Márinky, tak to bude několik let ještě trvat. Ona je hodně dětská. Je jí sice sedmnáct, ale je jiná. Nechci být naivní, ale zatím se po klukách nedívá. Já jsem její bůh. Občas se jí ale někdo líbí v televizi a musím přiznat, že má dobrý vkus. Líbil se jí Jakub Prachař, můj bývalý John se jí líbil a Sagvan se jí líbí. Je na černé kluky. Jinak o opačné pohlaví nejeví zájem. Toto období nás čeká tak za deset let, jestli se to vůbec projeví,“ dodala Bočanová, která se za všech okolností snaží myslet optimisticky. I když ne vždy to bylo lehké.
„Já jsem si myslela, že s epilepsií náš život skončil. Nevěděla jsem, jak budeme žít dál, ale jde to. Šlo jenom o to si zvyknout a přestat se bát a počítat s tím, že se každou chvíli může stát nějaký průšvih. Nemůžete ten život škrtnout. Musíte žít stejně jako předtím,“ uzavřela herečka, která s nadsázkou říká, že i ona je lehký autista, alespoň co se zvyků týče.
Když došla řeč na Vánoce, přiznala, že je bude trávit jako každý rok u své sestry.
„Já jsem taky autista, takže klasicky jedeme k sestře do jihočeské chalupy. Marina se mě od srpna ptá, kdy to bude. Je to stará jihočeská chalupa, moje sestra vaří na peci. Je tam pohoda. Na Štědrý večer se hodíme do gala a přežereme se,“ uzavřela optimisticky herečka.
Fotogalerie |
