V dubnu skončila jako česká velvyslankyně na Slovensku a uzavřela tak dlouhou životní kapitolu diplomatky a vlivné ženy naší politické scény. Důvod k tomu měla Livia Klausová všeříkající – chce se konečně začít věnovat svým vnoučatům. Ani to ale ve skutečnosti nebude žádná procházka růžovým sadem, s manželem Václavem jich totiž mají hned sedm.
Její příběh se začal psát za druhé světové války, konkrétně 10. listopadu roku 1943. Narodila se v Bratislavě, po skončení válečného konfliktu se ale s rodinou přestěhovala do Prahy. Její tatínek později, když bylo Livii patnáct let, zemřel. K jeho osobě se dostaneme ještě později.
Že šlo o velmi inteligentní ženu, dokazuje vzdělání, kterého po střední škole dosáhla. Úspěšně absolvovala pražskou VŠE, diplom navíc získala i na lucemburské Université Internationale de Sciences Comparées.
Livia Klausová
Později, v roce 1990, si vzdělání ještě doplnila o titul kandidátky ekonomických věd. Je také třeba podotknout, že ovládá hned několik světových jazyků.
Za svého muže a pozdějšího prezidenta Václava Klause se Livia provdala v roce 1968 a hned nato si užili líbánky v Tatrách. Už po prvním roce manželství na svět přivedli prvního potomka – současného poslance za ODS Václava Klause mladšího. O dalších pět let později se jim narodil druhý, veřejnosti méně známý syn Jan.
Livia Klausová svá vnoučátka zjevně velmi miluje.
Jméno Livia Klausová začalo být veřejnosti známo krátce po rozdělení Československa, to když se Klaus stal v roce 1993 premiérem. Už tehdy si začala získávat sympatie veřejnosti.
Nevěru zvládla s nadhledem
V souvislosti s manželovou profesí se Livia nejednou dostala do nezáviděníhodné situace. V roce 1997 byl například Klaus obviněn z finančních podvodů ve straně, což pak jeho žena „žehlila“ na Václavském náměstí, kde přečetla dopis jejich syna Jana na otcovu podporu.
Livia Klausová s vnoučaty
Veřejnost taky velmi ocenila to, s jakým nadhledem přešla společenský skandál v podobě manželovy dva roky trvající nevěry. Později přiznala, že pro ni šlo o velmi složité životní období, které by ale rozvod nevyřešil.
Pak už následovala její desetiletá etapa v roli první dámy České republiky. V ní se zařadila mezi vůbec nejoblíbenější manželky prezidentů v historii.
Z Livie Klausové je teď babička na plný úvazek.
Opakovaně dokazovala, že diplomatické povinnosti zvládá na výbornou, kromě toho se také velmi výrazně angažovala v charitě. Je čestnou patronkou Registru dárců kostní dřeně, kterou sama pravidelně darovala, navštěvovala dětské domovy a společně s manželem dokonce založila Nadační fond manželů Livie a Václava Klausových.
Schopnosti, jež jako první dáma po celou dobu prokazovala, ji ostatně vyhouply právě i do funkce velvyslankyně na Slovensku, kterou do letošního dubna zastávala. Navrhl ji na ni prezident Miloš Zeman, kterého už před jeho první prezidentskou volbou podpořila.
Prohlásila například, že by si jako svou nástupkyni v roli první dámy nedovedla představit manželku Karla Schwarzenberga Theresu, protože neumí česky.
Otcova temná minulost
Jedno velmi nepříjemné období pak Livii Klausovou stihlo v roce 2013. Lidové noviny tehdy upozornily na minulost jejího otce, který se měl podle historika Mateje Medveckého za války podílet na perzekuci slovenských Židů
Na jaře Livia Klausová složila funkci velvyslankyně na Slovensku, aby se mohla věnovat svým vnoučatům.
V Bratislavě měl Štefan Miština (Klausová se narodila jako Mištinová, pozn. red.) pracovat jako vedoucí cenzurního oddělení Ústředny státní bezpečnosti. Ze své pozice prý zodpovídal za seznamy věcí zabavených příslušníkům utlačovaného židovského obyvatelstva.
Livia se však opakovaně nechala slyšet, že o této stránce otcovy minulosti nic neví a podle jejích informací pracoval na ministerstvu ochrany práce a sociální péče.
Teď už ale populární první dáma všechny starosti hodila za hlavu a věnuje se příjemným starostem – svým sedmi vnoučatům. Za týden Livia Klausová oslaví 75. narozeniny.
Fotogalerie |
