Od malička sledoval americký Survivor a vždy si představoval, že by soupeře dokázal přehrát. „Já jsem se na Survivor, ten americkej, koukal už jako malej kluk a vždycky jsem si říkal, bych je všechny přehrál.“

Přihlásil se už před dvěma lety, prošel castingem do finálového kola, ale nakonec nebyl vybrán. Letos mu zavolali znovu. „Ten první rok jsem jim přišel ještě asi moc mladej… Když jsem viděl, jak to na ostrově probíhá, byl jsem rád, že jsem měl ten rok čas trošičku vyspět.“

„Mně se hraně líbila strategie Páji i Mikýře [soutěžící z minulé série]. Když jsem viděl, že nehrajou Survivor, ale hrajou svojí hru.“ Snažil se zůstat nepředvídatelný: „Bavilo mě, že nikdo neví, kde stojím, a díky tomu jsem mohl hrát tak hlasitou hru.“

Postupně si uvědomoval, že prohledávání tašek ostatních hráčů je efektivní a chytrá herní strategie. „Můj názor na prohledávání tašek jsem hodně změnil. Mě to přijde jako geniální vlastně tah… Když jsem šel do tý soutěže, tak jsem byl takovej, že udělám fakt všechno, ale tohle [prohledávání tašek] jen když by to bylo nejnutnější, protože jsem myslel, že jsem lepší než ostatní.“

Vyřazení přišlo po incidentu s müsli tyčinkou, kterou našel na pláži a schoval do tašky „na horší časy“. Spoluhráči tyčinku objevili, když prohledávali jeho batoh po změně kmenu. „Paradoxně kdybych to snědl, tak tam furt jsem, a to člověka zamrzí.“

Nakonec ho vyřazení zklamalo. „Myslím si, že jsem byl adeptem na výhru. Kdybych si to nemyslel, tak tam nemám co dělat.“

Fotogalerie 6 fotografií