Kristýna Leichtová promluvila o svém domácím porodu: Proti jsou jen muži!

Kristýno, proč ses rozhodla pro domácí porod?

Dlouho to ve mně zrálo. Koronakrize moje rozhodnutí umocnila a potvrdila. Posléze jsem u svých nejbližších našla podporu pro variantu, že se Rozárka narodí doma.

Dorotku jsi rodila v porodnici. To sis odnesla tak hrůzný zážitek, že jsi chtěla rodit doma?

Dorotka se narodila v rakovnické porodnici a ten porod byl krásný. Personál byl skvělý, dal nám maximum soukromí. Ale přece jen to byla nemocnice a my v ní jako pacienti. Nemocniční prostředí ve mně odjakživa vzbuzuje hrůzu. Vzpomínka na oddělení v šestinedělí je po intimní, psychické i fyzické stránce pro mě trochu peklo. Nedá se to srovnat s možností ulehnout s miminkem do vlastní postele. Kde vás nikdo dvakrát denně nekontroluje a nestresuje všetečnými dotazy. Doma máte rodinu a klid.

Mnoho lékařů a odborníků od domácího porodu odrazuje. Řešili jste možná rizika?

Mnoho lékařů a odborníků, jejichž hlas je slyšet proti domácím porodům, jsou muži. A jak jsou na tom muži s rozením dětí? Ano, domácí porod rozhodně není pro každého. Ano, probrali jsme krizové scénáře a varianty jejich řešení.

Za domácí porod hrozí porodním asistentkám tučné pokuty. Bylo těžké sehnat nějakou, která vám bude asistovat?

Ano, tahle absurdita v našem státě bohužel je. V jiných státech péči porodní asistentky proplácí pojišťovna. U nás jsou za pomoc trestány! Díky za jejich odvahu a odhodlání bojovat, nevzdat to a pomáhat. Jsem za péči naší porodní asistentky ohromně vděčná! Doufám, že se ledy pohnou a tyhle nesmyslné zákony se změní.

Můžeš popsat svůj porod doma?

Domácí porod funguje úplně stejně jako ten v porodnici. Stahuje se děloha a tlačí dítě na svět. Rozdíl je v tom, že doma vám nikdo nepřiváže nohy ke koze a nenutí vaše dítě rodit se do kopce. Nikdo vás nestraší řečmi o tom, že vaše dítě je moc velké na to, abyste ho porodila. Nemáte časově omezenou dobu na porod placenty, nikdo vás „netabulkuje“. Je to o tom, že by žena měla mít právo vybrat si, v jaké situaci se bude cítit bezpečněji.

To přivazování je snad nadsázka. Tys to zažila?

Ne, rozhodně ne. První porod proběhl naprosto v naší režii, s občasným dozorováním místní porodní asistentky. To jsem zmínila jenom proto, že je tato praktika v některých porodnicích ještě stále běžná. Tak jako se paušalizují domácí porody jako riziková záležitost, dá se porod v jakékoliv porodnici paušalizovat jako proti přírodě, medicínský, řízený, zkostnatělý.

Zmínila jsi porod placenty. Jedla jsi ji?

Placentu jsem si nechala zpracovat. Jak, to prozradím ve svém porodním příběhu.

Proč jste se rozhodli, že u porodu bude i Dorotka, které ještě nejsou ani dva roky?

Poprosila jsem k porodu i svoji maminku, aby na Dorotku dohlédla, třeba i v případě, že budeme muset odjet do porodnice. Nakonec se porod odehrál tak rychle, že než maminka přijela z Plzně, Rozárka byla už půl hodiny na světě.

Někteří lidé si myslí, že u porodu být neměla.

Někteří lidé s námi evidentně sdílí domácnost.

Jak Dorotka reagovala, když jsi měla porodní bolesti?

To si nechám do porodního příběhu, který vyjde, až ho napíšu.

Říkáš to útočně, přesto ses rozhodla podělit se s lidmi o tak intimní záležitost, jakou porod je. Proč?

V prostředí nastávajících maminek se pohybuji velmi intenzivně, přichází mi hodně porodních příběhů, i těch domácích, ty jsou velmi inspirativní. Je hodně smutné, že se ženy, které porodily doma, bojí o tom mluvit nejen na veřejnosti, ale i před svými známými. Nechci říkat, že všechny ženy mají rodit doma. To ne! Jsem jedna ze skutečně velkého počtu těch, které měly dobré předpoklady pro domácí porod, rozhodla se pro něj a zažila jsem něco nepopsatelně krásného.

Čekala jsi, že svým sdělením rozdělíš společnost?

Společnost je rozdělená i bez toho, jestli Leichtová porodí doma, nebo v nemocnici.

Bylo tím účelem rozvířit debatu o domácích porodech?

Ne. Účel byl porodit své dítě tak, jak jsem cítila, že to bude správně. V soukromí, sebevědomá a šťastná.

Fotogalerie Zobrazit fotogalerii