Žádný ročník festivalu se bez Jiřího Macháčka a jeho espritu vlastně neobejde. Patří k Varům stejně jako kolonáda, skleničky, noční debaty a historky, které druhý den zní možná trochu neuvěřitelně, ale ve Varech se jim prostě věří.
Macháček je s festivalem spojený roky. K jeho varské legendě patří koncert s Judem Lawem, slavná koupačka v říčce Teplé s Aňou Geislerovou a Táňou Vilhelmovou i spousta večírků, ze kterých se postupně stala festivalová mytologie. Někdo na festival jezdí kvůli filmům, někdo kvůli hvězdám, ale Macháček je kategorie sama pro sebe.
Letos to navíc mělo dvojí symboliku. Šedesát let slaví festival a šedesátku má i Macháček. A nutno říct, že herecký bard ji nosí dobře. Přiznal šediny, nechal si vlasy víc povyrůst a češe je dozadu. Výsledek? Trochu český Jim Jarmusch, trochu rockový básník po dlouhé noci a hlavně pořád Macháček, který nemusí nikomu vysvětlovat, proč do Varů patří.
Jasně, už to není úplně ta jízda jako zamlada. Žádné zběsilé tempo od večírku k večírku až do rána. Ale to vůbec neznamená, že ztratil šťávu. Tenhle duchem mladý borec se pořád umí bavit. A hlavně pořád umí bavit svoje okolí.
V Bokovce byl ve společnosti oblíbených hereček, kamarádů a dalších známých tváří. Nechyběla Jitka Schneiderová, objevil se i ředitel festivalu Kryštof Mucha a kolem Macháčka se přirozeně točila festivalová společnost. Jednou sklenka v ruce, jednou objetí, jednou selfie s fanoušky. Přesně takový ten varský provoz, který nejde naplánovat, ale když se povede, stojí za to.
Macháček je miláček festivalu. Stačí, že se objeví. Sako, bílé tričko, šediny dozadu, pohled člověka, který toho ve Varech zažil víc než většina hostů dohromady. A najednou je jasné, že festivalová noc jede správným směrem.
Šedesátka mu vzala možná trochu divokosti, ale přidala mu noblesu. Pořád je to ale stejný Macháček a chlap, který umí zestárnout tak, že to vypadá dobře. Vary mají letos šedesát, Macháček taky. A obojí pořád funguje.
Fotogalerie |
8
12
4
11
10
18
