Choreograf Yemi A.D. (44), vlastním jménem Yemi Akinyemi Dele, oznámil, že se svým partnerem Richardem Appiahem přivítají doma dítě, které jim odnosí náhradní matka.

Radostnou zprávu lze samozřejmě číst jako další příběh o vytouženém rodičovství, přichází ale v mimořádně zajímavou chvíli. V Česku se totiž politici právě přou o to, zda má vůbec dostat přístup k asistované reprodukci žena, která nemá partnera. A výsledkem je poněkud bizarní paradox: zatímco samotná žena si podle současných českých pravidel dítě pomocí IVF legálně pořídit nemůže, dva muži mohou v zahraničí s pomocí reprodukčních klinik, dárcovských buněk, agentur a další ženy založit rodinu.

„Tlukot srdce. Nedávno to byla hrstka buněk v misce, vyfotografovaná mikroskopem. Tento týden jsou tu prsty, lokty a názory na to, jak být v klidu. Devatenáct týdnů,“ oznámil Yemi na sociálních sítích a poodhalil, jak rozsáhlý aparát je k podobné cestě k rodičovství potřeba.

Zmínil embryology, zdravotní sestry, právníky i agentury a především ženu, která jejich dítě nosí. Podrobnosti o tom, v jaké zemi celý proces probíhá, zda jde o altruistické, či komerční náhradní mateřství ani čí vajíčko bylo použito, nezveřejnil.

Právě proto nesmí být narativ jejich rodičovství, že si s partnerem „koupili dítě“, jak už se to objevuje v komentářích. To je jednak zcela zavádějící a nepodložené tvrzení z výše uvedených důvodů, a hlavně právě teď a právě tady jde o něco jiného. Jejich příběh konturuje daleko víc důležitou a daleko víc nepříjemnou otázku, kterou teď řeší Česko.

Já jsem muž a nepřeju si početí

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch přišel s návrhem, který by umožnil podstoupit asistovanou reprodukci také ženám bez partnera, což je v mnoha zahraničích státech celkem normální. A asi na to bude mít vliv i to, že Adam Vojtěch je ještě „mladej kluk“, je mu 39 a dělal velvyslance ve Finsku, kde je IVF pro single ženy zcela legální, i když má pár pravidel, musí se na pohovor s psychologem a vše se platí ze soukromých prostředků.

V Česku ale současný zákon vyžaduje písemnou žádost ženy a muže, kteří chtějí zákrok podstoupit jedině společně. A Vojtěchův zjednodušující návrh narazil na odpor části vlády.

Boris Šťastný a Aleš Juchelka mají ideologické obavy o matky, zatímco Adam Vojtěch chápe, že si to žena stejně zařídí po svém.

Ministerstvo práce a sociálních věcí vedené Alešem Juchelkou (50, ANO) se proti němu postavilo s argumentem, že „asistovaná reprodukce má sloužit k léčbě neplodnosti páru, nikoli k naplnění přání jednotlivce mít dítě, pro dítě je nejlepší, když je vychováváno v úplné rodině. Právo dítěte je vždycky silnější než právo na to dítě mít“.

Ministr sportu Boris Šťastný (56, Motoristé) zase prohlásil, že si „nepřeje početí ženy se zkumavkou, kdy asistovaná reprodukce je zdravotní služba pro páry, které nemohou počít standardním způsobem, ale používat ji pro single ženy, kdy dárcem bude neznámá osoba, tak s tím já opravdu souhlasit nemohu.“

Prosím?

Pokud stát argumentuje tím, že ideálním prostředím pro dítě je muž a žena, musí být připraven stejnou logiku aplikovat nejen na single ženy, které by mohly mít v Česku legálně dítě, ale také na mužské homosexuální páry využívající nejprve náhradní mateřství mimo Česko a poté následné přiosvojení, které už v Česku lze. A pokud tuhle logiku aplikovat nechce, pak je namístě vysvětlit proč.

Pakliže se Juchelka se Šťastným se rozhodli, že budou vystupovat jako muži, co chtějí zákonem řídit reprodukce žen, dělají v podstatě jen to, že podporují obcházení zákona „sehnáním si kámoše na podpis“, zatímco prozíravější Vojtěch nevidí problém v tom, aby se to dělalo čistě.

Považujete schopnou a srovnanou ženu za hrozbu?

Single žena potřebuje k početí prostřednictvím asistované reprodukce dárce spermatu a lékařskou pomoc. Těhotenství, porod i zdravotní rizika podstupuje sama, takže proč by ji měl stát, v tomto případě Juchelka se Šťastným, zastavovat, aby měla dítě? Navíc v době, kdy po celém světa brutálně klesá porodnost a nikdo si s tím neví rady? Bojíte se snad, že z těch pár matek, které IVF podstoupí, jich promile zůstane o hladu a snědí vám státní rozpočet?

A Boris Šťastný se bojí konkrétně čeho? A co je mu vlastně do toho, jak moc „neznámá osoba“ oplodní ženu?

Tahle „neznámá osoba“ může být i kluk na jednu noc z baru, takže je úplně jedno, jestli si žena „upíchne“ dítě po divokém večírku, jestli otěhotní s nesprávným partnerem a ten ji během těhotenství nebo po narození dítěte nechá na holičkách, nebo jestli žena starší čtyřiceti let vzdala hledání rodiny, vydělává peníze, srovnala si to v hlavě a po mnoha pro a proti v rozhodování se přišla přihlásit na IVF kliniku.

Což by měl Juchelka coby ministr práce a sociálních věcí ocenit spíš, protože mu hrozí, že se bude muset víc starat o matky samoživitelky, na které se „známá osoba bez zkumavky“ vykašlala, než o vyzrálé a samostatné matky většinou už vlastnící byty a kariéru. A co si přeje nebo nepřeje Boris Šťastný je opravdu, ale opravdu úplně jedno, protože Boris Šťastný za ženy rodit nebude.

Hana Třeštíková v PoliTikToku: Jsem těhotná, zařídila jsem si to sama. A poradím vám, co a jak

Hana Třeštíková

Je neuvěřitelné, že česká politika v podání mužů dnes vážně diskutuje o tom, zda singl žena a většinou už s vlastní prací, bydlením a zázemím smí přijít na kliniku a nechat se oplodnit spermatem anonymního dárce, zatímco současně žijeme ve světě, v němž si mužský pár může v některých zemích najmout právníky a agenturu, získat vajíčko od jedné ženy, embryo nechat odnosit jinou ženou a následně se vrátit domů jako rodiče.

To je opravdu ostuda.

Fotogalerie 11 fotografií