Do velké obřadní síně strašnického krematoria dorazila řada osobností české hudby. Největší pozornost budil David Koller, který přišel v černém obleku společně s manželkou Annou Kollerovou. Právě s ním je Oskar Petr spojený díky slavné písni Chci zas v tobě spát, jedné z nejvýraznějších balad Kollerovy kariéry.

Koller se před obřadem setkal také s Petrem Jandou z Olympicu, který dorazil vzdát Petrovi poslední hold. Dva muži, dvě výrazné tváře českého rocku a mezi nimi jméno autora, který české hudbě zanechal skladby, které se nehrají jen z nostalgie, ale protože pořád fungují.

Nepřehlédnutelný byl také Robert Kodym z Lucie. Do strašnického krematoria dorazil v černém klobouku, tmavém oblečení a s výrazným křížem na krku. Nepřišel sám. Po boku měl manželku a dorazil také se svým dlouholetým spoluhráčem z Lucie a Wanastowi Vjecy, muzikantem vystupujícím pod jménem P.B.CH. Jejich účast jen podtrhla, jak silně byl Oskar Petr napojený na svět českého rocku a na muzikanty, kteří formovali devadesátky i další dekády domácí scény.

Ve smuteční síni se objevila také další zásadní jména. V přední lavici usedla vedle filmové režisérky Jitky Němcové zpěvačka Zuzana Michnová, jedna z hlavních tváří kapely Marsyas, s níž byl Oskar Petr profesně i lidsky pevně spojený. Právě Marsyas patřili k důležitým kapitolám jeho hudebního života a Michnová byla jednou z osobností, které k Petrovu příběhu neodmyslitelně patří.

Poslední sbohem přišel dát také Michael Kocáb z Pražského výběru. Jeho přítomnost rozšířila už tak silnou sestavu smutečních hostů, která připomínala průřez českou hudební historií. Koller, Kodym, Janda, Střihavka, Hejma, Kocáb, Michnová. Všichni v jeden den a na jednom místě kvůli muži, který možná nestál vždy v první řadě reflektorů, ale bez jehož práce by česká hudba zněla jinak.

Mezi smutečními hosty nechyběl ani Kamil Střihavka, který přišel v kožené bundě a s dlouhými světlými vlasy staženými do culíku. Dorazil také zpěvák a muzikant Ondřej Hejma ze Žlutého psa, filmová režisérka Jitka Němcová a další lidé z kulturního světa.

Smuteční řeč pronesl Ondřej Fencl. V síni stála rakev obklopená květinami, vedle ní byla vystavena fotografie Oskara Petra s kytarou. Na obrazovce svítilo jeho jméno. Jednoduché, černé, bez okázalosti. Přesně tak, jak se k podobnému loučení hodilo.

Oskar Petr patřil k hudebníkům, kteří stáli u písní, jež přežily svou dobu. Působil ve folkrockových Marsyas, prošel také Jazz Q Martina Kratochvíla a výrazně se prosadil jako autor pro jiné interprety. Jeho stopa je slyšet u Lucie, Davida Kollera i Anety Langerové, pro kterou se podílel na písni Hříšná těla, křídla motýlí.

Fotogalerie 9 fotografií