Klára Cibulková se v seriálu Polabí zabydlela v roli Olgy, do které nastupovala poměrně narychlo po Vilmě Cibulkové. Začátky pro ni proto nebyly úplně jednoduché. Dnes už si ale natáčení podle svých slov užívá a její postava bude v dalších dílech především tou, která drží rodinu pohromadě. „Já myslím, že nic závratného. Co tak vím dopředu, tak dramatické situace se budou týkat spíš ostatních a já budu zahřívat ten domácí krb, mediovat situace, které jsou konfliktní,“ popsala Cibulková svou další seriálovou linku. Olga tak bude spíše strážkyní domova, která se bude snažit urovnávat konflikty kolem sebe.
Samotný nástup do seriálu ale pro herečku znamenal poměrně náročnou změnu. „Nebylo to jednoduché, hlavně v tom, že to bylo hodně rychlé a náročné to rychle vstřebat. Ale teď už je to dobré, teď už si to i užívám,“ přiznala. Pomohlo jí také prostředí, do kterého přišla. S některými lidmi se totiž znala už z dřívější práce a právě to pro ni bylo při nástupu velkou úlevou. „Vlastně proč jsem s úlevou docela do toho vstupovala, bylo, že tomu vévodil Bessi Arichtev, se kterým jsem dělala Kukačky, mám ho moc ráda a dobře se mi s ním pracuje,“ vysvětlila.
Dobře se podle ní navíc znala i s řadou dalších lidí ze seriálu a také členů štábu. Díky tomu pro ni nebylo prostředí úplně cizí, což jí pomohlo rychleji se s novým kolektivem sžít.
Mimo hraní se věnuje také manažerské práci a právě v této oblasti zažila ve Viole velmi nepříjemný konec. Co přesně se mezi jednotlivými stranami odehrálo, herečka v rozhovoru nerozebírala, přiznala ale, že některé situace se jí dodnes občas vracejí. „Tak jsou takové situace, kdy funguje takový jistý flashback. Ale ano, pro mě je to uzavřená kapitola,“ uvedla. Zároveň se jí podařilo odkoupit představení, které ve Viole sama produkovala a vymyslela, takže projekt může pokračovat dál. Jeho další premiéra se uskuteční 18. září v Činoherním klubu. „Tak se těším, že se bude hrát dál, že zůstává u diváků,“ uvedla Cibulková. Přestože má podle svých slov pražská představení do prosince vyprodaná, projekt bude cestovat také do dalších českých a moravských měst.
Právě zkušenost z manažerského prostředí ji přivedla také k otázce, zda to mají ženy ve vedoucích pozicích těžší než muži. Cibulková se domnívá, že ano. Podle ní totiž musí být ženy často ještě odolnější. „Myslím si, že žena musí být tvrdší, ještě tvrdší než muž, protože nám asi spousta věcí leze pod kůži, protože jsme empatické, citlivé, takže se nás to možná víc dotýká,“ vysvětlila.
Sama od útlého věku zažívala, jaké to je být dlouhodobě vystavena hodnocení okolí. A právě díky třiceti letům v profesi si vytvořila způsob, jak se s tlakem médií a veřejnosti vyrovnávat. „Od chvíle, kdy jsem vstoupila na školu, tak jsem neustále někým hodnocena. Takže na to se člověk musí vykašlat,“ řekla. Dnes proto mnohem víc dá na názory lidí, kterým skutečně věří a kterých si váží. Pomáhá jí také jednoduché španělské přísloví, které podle svých slov používá jako životní heslo: „Nebát se a skákat.“
Stres přitom ze svého života odstranit nedokáže patří totiž k životu. Když už ho ale potřebuje vypnout, má poměrně jednoduchý recept. Nejraději si sedne někam do přírody, dívá se na vodu a na chvíli vypne od všeho kolem. „Úplně nejradši někde sedím, koukám do přírody, na vodu, mám skleničku v ruce a vypínám,“ popsala svůj způsob odpočinku.
Vedle pokračování v Polabí tak Cibulkovou čeká i další divadelní práce. A přestože jsou pražská představení jejího nového projektu do prosince vyprodaná, diváci mají podle ní stále šanci se k němu dostat v dalších městech. „Moc ráda je pozvu do Činoherního klubu, ač teda teď vím, že všechny představení do prosince jsou vyprodaná. Ale hrajeme i v jiných městech, ve spoustě měst budeme, po Čechách a na Moravě,“ uvedla herečka.
Fotogalerie |
10
18
12
17
10
12
13
11
