Dvoudílný snímek režiséra Vikora Polesného vás zavede do dubna 1899, kdy v Polné na Jihlavsku objeví mrtvé tělo mladé dívky Anežky Hrůzové.
Vzhledem ke stále narůstajícím antisemitským náladám netrvá dlouho a lidé si vyhlédnou svého viníka. Z židovské rituální vraždy je obviněn pobuda a prosťáček židovského původu, Leopold Hilsner.
Film vás provede soudním procesem, jenž rozdělil národ na dva tábory. Na jedné straně veřejnost ovlivněná nenávistnou židovskou kampaní prahnoucí po Hilsnerově smrti, na straně druhé zastánci základních principů demokracie a spravedlnosti v čele s politikem a pedagogem Tomášem Gariggue Masarykem.
Tomu ve skutečnosti nešlo o Hilsnera. Viděl v něm pouhého budižkničemu, který už měl být dávno umístěn někde v polepšovně. Šlo mu o národ. O to, aby se nenechal svými silnými emocemi zavléct až za hranici lidskosti a spravedlnosti.
Antisemistická vlna hysterie, kterou vražda strhla, Masaryka děsila, proto se snažil situaci všemožně uklidnit. Jeho cílem bylo poukázat na to, že ač má Hilsner židovský původ, je to mimo jiné také člověk, který má právo na spravedlivý proces a na zachování zásady presumpce neviny.
Jeho snaha však nakonec nepřinesla své ovoce.
Mladého Hilsnera si zahraje Karel Heřmánek mladší, který okolnosti kolem hilsneriády přirovnává k současné nenávistné situaci Čechů proti muslimské komunitě a uprchlíkům.
První klapka natáčení padla symbolicky 7. března 2015 na výročí Masarykova narození.
Rodenovi je vytýkáno, že se při ztvárnění budoucího československého prezidenta držel příliš příliš při zemi. Představil Masaryka jako umírněného bezemočního pedagoga a intelektuála, který se nedokáže tvrdě postavit na odpor veřejnosti. Dokonce se nechá zastrašit svými studenty, kteří při své mladické nerozvážnosti lobují na Hilsnerovu smrt.
Fotogalerie |
Jak se Rodenovi Masaryk povedl můžete zhodnotit sami, a to už dnes ve 20:00 na čt 1.