O vážné autonehodě Karel Horváth promluvil hned v úvodu třetího dílu Extrémních proměn.
„Ráno přijeli policajti, že mě našli v poli. Byl jsem dlouho v bezvědomí, bylo to špatný, nebylo to jistý. Nejhorší období,“ zavzpomínal.
„Mozek vám chce pomáhat, protože ví, že to nastalo, a posílá vám do kloubů vápno, ale vlastně vám tím ubližuje, protože už to není potřeba. Takže mi to odsekali, levou, pravou, kolena vám rozlámou ručně, tam to není potřeba operativně, ale furt tam posílá to vápno, takže je možný, že se to bude ještě horšit,“ dodal.
Následky si nese bohužel dodnes. Což jeho extrémní proměnu, která vždy je především o tvrdé dřině, značně komplikovalo.
„Pravá kyčel funguje tak na sedmdesát procent. Nemůžu běhat, nemůžu dlouho chodit, nemůžu skákat. Nezavážu si tkaničky, všechno válím po zemi, když se oblékám,“ krčil Karel rameny.
Trenér Martin Košťál si ho přesto vzal do parády a tréninkový plán jeho handicapu přizpůsobil. Namísto běhání tak Karel posiloval se zátěží, často také boxoval na pytli.
A povedlo se, ačkoliv to pro něj byl boj po všech stránkách. Jako labužník se musel také zříct spousty oblíbených jídel a zvykat si na zdravou stravu.
Karel Horváth nakonec ze svých 145 kilogramů dokázal zhubnout na 84, shodil tedy 61 kilo. Jako i u předchozích účastníků byla jeho proměna jasně patrná především ve tváři. A přestože si po celou dobu držel dobrou náladu, na závěrečném galavečeru na něm bylo znát dojetí.
Při dojemné děkovné řeči měl viditelně slzy na krajíčku dokonce i trenér Košťál. Jedna z Karlových dcer je nedokázala udržet vůbec. Teď před Horváthem stojí další výzva, a to udržet si nový, zdravý životní styl i do budoucna.
Fotogalerie |







7
10
10
9
27