jít naiDNES.cz

Komunisti, hymna s Krylem a ilumináti. Gottův vztah k politice je zamotaný

Karel Gott | foto: Expres.cz: Tilen Vajt, Jiří Pitrof

Spousta politiků ho chtěla mít na svojí straně, vždyť lepší reklama by snad ani nemohla existovat. Jenže Karel Gott nebyl umělcem, který měl potřebu se k politické situaci v Česku vyjadřovat. Podepsal Antichartu, v roce 1989 zazpíval hymnu s Karlem Krylem, ale do žádné větší akce se nepouštěl. Možná proto, že politice prostě nevěřil a razil teorii, že svět řídí ilumináti.

Představte si Mistra Karla Gotta na billboardu politické strany, kterak vás pobízí, abyste právě jí dali svůj hlas. Reklama k nezaplacení. Když jim věří taková legenda, já můžu taky, řekla by si nepochybně spousta lidí.

Jenže Gott se, až na jednu výjimku, kterou si rozvedeme později, politikům zavdat nechtěl, ačkoliv měl bezpochyby nespočet nabídek. Nikdy si nechtěl nikoho rozkmotřit, a když už musel, hrál to na obě strany.

Zpět k oné výjimce. Asi vás napadlo, že psát o nejvýraznějším signatáři Anticharty jako o někom, kdo se nezavdal politice, je hloupost. Jenže téma Gott a Anticharta je tak trochu ošemetné. Jedni ho sice měli za přisluhovače komunismu, který se postavil disidentům, on sám ale na celou věc nahlíží jinak.

„Já jsem konkrétně přímo nesloužil ani jednomu režimu. Jestliže jsem někomu posloužil, tak spíš tomu, že jsem podepsal Dva tisíce slov. A u takzvané Anticharty, to jsme skočili na špek, zneužili nás, o tom jsem vyprávěl už mnohokrát,“ bránil se často.

Jistě, Gott místo toho, aby se ke komunistům otočil zády, se stal pěveckou hvězdou číslo jedna. Lze mu to ale vyčítat, když po jeho několikaměsíční „cvičné“ emigraci do západního Německa čelila jeho rodina pronásledování a jemu na stole ležela nabídka, že když se vrátí, bude mít dovoleno jezdit koncertovat za hranice?

Navíc o tom, že Gott ve skutečnosti nebyl oddaným přisluhovačem komunistů, svědčí skutečnost, že pomáhal velké spoustě zakázaných hudebníků.

„Jmenovaný (Karel Gott, pozn. red.) v důvěrných kruzích vystupuje proti politice naší strany. V těchto kruzích je také znám jako dobrý přítel Jana Wericha a Dubčekovy manželky, kterou finančně podporuje,“ stálo dokonce ve zprávě důstojníka StB, kterou před deseti lety citoval iDNES.cz.

Gott hrál zkrátka na obě strany, i to svědčí o jeho politické neangažovanosti. Díky tomu mohl ostatně v roce 1989 stát při oslavách pádu komunistů na jednom pódiu s Karlem Krylem a zpívat českou hymnu. A na pozdější kousavé poznámky, že byl hlasem komunistů, reagoval hodně rozčileně.

Podpořil Klause a tečka

Potom už se Karel Gott politicky angažoval jen jednou. V roce 1998 šel na Staroměstské náměstí podpořit v předvolební kampani předsedu ODS Václava Klause.

„U pana Klause to byla určitá sympatie. Doba ukazuje, že pan Klaus měl v lecčems pravdu,“ vysvětloval Gott v roce 2017 pro Seznam Zprávy.

To bylo naposledy, kdy podobnou věc v životě udělal.

„Pak po zvážení jsem se rozhodl, že přece jenom se už nebudu v tom politickém světě ukazovat. Nechci se za něco angažovat. Mohlo by to být svádějící na úplně jinou cestu, než kterou jsem si původně naplánoval: Nebyl bych neutrální. Protože já nejsem žádný protestsongař, nejsem bojovník. Nejdu s písněmi na barikády,“ uvedl na pravou míru.

Že svoje slovo dodržel, dokazuje i historka z roku 2012. Gott měl tehdy vystoupit na charitativním koncertu v Jindřichově Hradci, který pořádalo občanské sdružení Okna. Jenže z koncertu se ve skutečnosti vyklubala tajná akce ODS na podporu kandidáta pro funkci jihočeského hejtmana Tomáše Jirsu.

Když se to Gott dozvěděl, účast okamžitě zrušil.

Stejně jsou tu ilumináti

Možná že Gottova politická neangažovanost pramenila z přesvědčení, že je chod a řád společnosti stejně nastaven jakousi radou mocných. Vůbec poprvé takovým vyjádřením překvapil v rozhovoru pro Lidové noviny z roku 2001.

„Jsem přesvědčený, že zvlášť v posledních stoletích nejde o žádné omyly, naopak politika se odvíjí podle přesných scénářů, nic se neděje náhodou, i to nejhorší jako války. Vždy je o vítězích rozhodnuto dávno předtím. Stejné banky podporovaly toho, kdo je rozpoutal, a vyjednávaly s tím, kdo byl napaden. Domlouvaly se, čím budou platit, až jim budou posílat zbraně. Běh světa řídí tyto vysoké nadstátní kruhy, tzv. ilumináti nebo osvícenci, a také svaté řády a lóže až po mysticko-okultní organizace,“ prohlásil tehdy.

„Jde o osoby, které tím pádem určují, kdo bude dělat politiku, a to ostatní už je jenom velké divadlo,“ dodal.

Několikrát pro někoho bláznivou, ale poslední dobou čím dál více vyznávanou teorii zopakoval, například v souvislosti s uprchlickou krizí, kterou v rozhovoru pro magazín Týden označil za řízenou.

Fotogalerie

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Vezmeme vás na titulní stranu
Čtvrtek 19. září 2019, svátek má Zita

  • Zprávy
  • Celebrity
  • Černá kronika
  • Jen pro muže
  • Virál
  • Sport
  • Video
  • Telebrity
  • jít naiDNES.cz