Když Aleš Cibulka křtil další ze svých kalendářů pro pamětníky, kdo jiný by tam neměl chybět než Josef Zíma (89), herec a zpěvák, který sice nepatří mezi generaci prvorepublikových herců, rozhodně se ale už mezi pamětníky počítat může.
Tedy alespoň z našeho pohledu.
Jeden z nekrásnějších mužů našich obrazovek, jehož vídáme každé Vánoce, jak se statečně staví zlému králi Kazisvětovi. Bezesporu i touto jedinou rolí z roku 1959 vstoupil mezi legendy tuzemského stříbrného plátna.
Přestože pohádka Princezna se zlatou hvězdou patří mezi klasiky a tehdy sedmadvacetiletý Josef Zíma byl na začátku kariéry jak pěvecké, tak herecké, cestou oblíbeného herce milovníka nešel. Po krátké popové kariéře u něj zvítězila volba pro sice typický český žánr, ale posluchačsky zcela omezený.
Dechovka. Když se to slovo řekne, někomu naskáčou pupínky, jiný si vzpomene na lidovou školu umění a třetímu se vybaví jméno Josef Zíma.
On, Jarmila Šuláková (†87, 2017) a Jožka Černý (79), s nimiž tento žánr stál a padal, se nikdy nestali hvězdami ve smyslu počtu fanoušků, vyprodaných hal nebo jásajících nadšenců, o to více ale patří mezi „tiché umělce“, tedy ty, o kterých víte a samovolně je respektujete, i když jste nikdy neslyšeli jejich jedinou píseň.