Poznal jsem ji na pumpě. Je celá Iveta! Josef Rychtář promluvil o nové partnerce

Josef Rychtář (58) se od smrti své ženy Ivety Bartošové (†48) snažil najít ženu, která jí je co nejvíce podobná. Tři roky od sebevraždy se mu to konečně podařilo a je nevýslovně šťastný, svěřil se Expresu v exkluzivním rozhovoru. A nejen to! Přestože tvrdí, že jejich vztah je teprve v plenkách, svou milou už představil rodině.

Josefe, je pravda, že jste si našel novou partnerku, která se velmi podobá Ivetě?

Vy jste se všichni zbláznili. Nemám žádnou novou partnerku. Jo a vůbec se nejmenuje Ivana, jak píše Blesk! Někteří novináři mají příliš bujnou fantazii.

Aha. Jak se tedy jmenuje žena, se kterou Vás vyfotili?

Iva, ale víc vám k tomu neřeknu. Jsem v Říčanech, ne v Rakovníku, kde vznikly ty fotky.

Dobře, ale na těch fotografiích jste to vy. To snad nebudete zastírat?

Ano, jistě, jsem to já.

A ta žena, co byla s Vámi?

Normální ženská. Víte, já jsem na rozdíl od některých lidí nestřídal partnerky. Dokonce jsem si nikoho nenašel hned po smrti Ivetky. Já jsme takový nebyl. A už vůbec jsem nevěřil, že bych někoho mohl potkat. Nevěřil jsem, že by se v uvozovkách někdo takový druhý mohl najít. Tato paní, ač to není Iveta a nikdy Ivetou nebude, má mé velké uznání. A to proto, že respektuje, že stejně do konce života v mém srdci bude Iveta a budu milovat jenom Ivetu. To se mi na ní líbí. Nedává mi najevo, že bych od toho měl upustit a zapomenout na ni. Nedej bože něco změnit v místě, kde bydlím, kde stále mám její obrazy a fotografie. Ona mě respektuje. Já jsem jí řekl, že to byla žena mého života a nedá se to srovnat s žádným jiným vztahem, který jsem prožil. V té souvislosti já nedám na Ivetku dopustit a je u mě na prvním místě. Ale neříkám, že se nemůžu s někým poznat. A co se týče Ivy, tak na ní obdivuju, že má strašně moc společných vlastností jako Ivetka. Je skromná, hodná, milá a nekonfliktní. Je tam velká podoba v povahových vlastnostech.

Jak dlouho jste spolu?

My nejsme spolu! Čas od času za ní zajedu. Teď se stěhovala, měla starosti, tak jsem jí tam byl pomáhat. Řeknu to tak, že ve chvíli, kdy máš problémy, poznáš pravé přátele.

Takže nejde o vážný vztah?

To právě nevím, ale bych rád, kdyby ano. Ona je totiž hodná ženská. Je pracovitá, slušná, starostlivá a nekonfliktní. Teď tady byla se mnou na oslavě osmdesátých narozenin mé maminky. Takže se seznámila s mojí sestrou a maminkou. Musím říct, že jim padla do oka. A i máma se sestrou mi řekly, že co se chování a vystupování týče, má hodně podobných rysů jako Ivetka. Není to ale Ivetka a v životě nebude. To se nedá srovnat. Kdybych měl možnost a mohl jsem mávnutím ruky Ivetku vrátit, udělal bych to a byl bych s ní do konce života. Ať byla jakákoliv. Znovu bych to vše podstoupil a prožíval to s ní. A nebudu říkat, jaké to bylo. Byly tam mráčky, ale i s těmi bych to bral. I s tím deštěm.

Už jste partnerku seznámil s rodinou. To spíš vypadá, že to berete hodně vážně, ale pojďme dál. Kde jste na sebe s Ivou narazili?

To bylo ještě v době, když jsem byl s Ivetkou. Jeli jsme do Brna na vystoupení a na pumpě ke mně přišla žena a poprosila o autogram. Řekl jsem, proč ne, a na oplátku mi dala svoje telefonní číslo. Tehdy mi to nepřišlo divné, chodilo za mnou takhle hodně fanynek. Chtěly se se mnou fotit a prosily o podpis.

Jak na to tehdy reagovala Iveta?

Iva byla velkou fanynkou mojí manželky. Dokonce se s ní chtěla seznámit a navštívit nás doma v Uhříněvsi. Tak jsem si tehdy zapsal její číslo a teď o Vánocích jsem si listoval ve svých poznámkách, a to číslo jsem tam objevil. A jelikož jsem byl smutný a sám, rozhodl jsem se, že jí zavolám a popřeji k Vánocům. Povídali jsme si o tom neštěstí (sebevražda manželky Ivety - pozn. redakce). Telefonovali jsme si pak i na Silvestra, kdy jsme se dostali i k tomu, že kdybychom to věděli, že oba budeme sami, slavili bychom ho spolu. Ona je totiž rozvedená a žije se syny. Pak mi řekla, že by mě ráda poznala osobně a v lednu mě k ní syn vezl, protože jsem ještě neměl řidičák. Vraceli mi ho až v únoru.

Jaké máte nyní vztahy s exmanželkou Darinou?

Řeší se dělení majetku a bývalou ženu ignoruji. To znamená, že se minimálně potkáváme. Když vyjíždím z vrat a ona jede domů, pozdravím ji, ale to je tak všechno.

Ví o nové známosti?

Ona si sem také vodí kdekoho. Máme každý svůj život. Ona se neplete do mých věcí a já zase do ní. Můžu jen říct, že exmanželce přeji jen to nejlepší.

Plánujete s paní Ivou společné bydlení?

Na to ještě brzy. Zatím jsem o tom ani neuvažoval. Uvidíme, co bude dál.

Fotogalerie

Hodnocení článku

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 11:38 pátek 14. července 2017. Anketa je uzavřena.

  • 55
  • 17
  • 16
  • 15
  • 12
  • 10