Josef Kemr bezesporu patří mezi největší legendy české herecké sféry. Divadlo odjakživa miloval, proto se také na Vánoce roku 1981 rozhodl zanechat v budově Národního divadla něco, co přetrvá navždy. Zlatý poklad!
Požádal tehdy montéry, kteří pracovali na rekonstrukci, zdali by s nimi nemohl vystoupat do kopule Zlaté kapličky. Dělníci tenkrát netušili, co má v úmyslu, neváhali však, oblékli mu pracovní mundúr, přilbu, jistící pás a nákladním výtahem ho dopravili do výšky 30 metrů.
Tam vytáhl cosi, co je překvapilo.
Rozhodl se roztavit více než čtvrt kilogramu rodinných šperků, nechat z nich vyrobit mohutné zlaté matice a pozlatit ocelové šrouby, které společně s montéry zašrouboval do konstrukce stavby.
Na jejich hlavách byly vyraženy monogramy celkem tří osob. Jeho manželky, Evy Fouskové Kemrové, operního pěvce Bronislava Choroviče a jeho samého.
„V prosinci v jedenaosmdesátém jsme pracovali na ocelové konstrukci ve více než třicetimetrové výšce pod střechou Národního divadla. Tehdy za námi přišel pan Kemr se zvláštním přáním. Poprosil nás, zda-li by si tam nahoru nemohl něco dát,“ vzpomínal před léty na tuto zvláštní událost montér Josef Svoboda, který tehdy se svými kolegy z Hutních montáží Ostrava pracoval na rekonstrukci divadla.
Jelikož o svém činu zarytě mlčel a vědělo o něm jen minimum z jeho blízkých, zůstala tato skutečnost dlouhá léta utajena.
„Pepíček míval zvláštní nápady. Jednou se dokonce připravoval na smrt tak důkladně, že nějakou dobu spal v rakvi. Zlaté šrouby jsou ale trochu z jiného soudku. Divadlo miloval a udělal by pro něj cokoli,“ uvedla před léty na konto Josefa Kemra Helena Růžičková.
Ačkoliv už je Josef více než 20 let po smrti, jeho zlatý odkaz v divadle stále přetrvává a přetrvá ještě mnoho desítek, ne - li stovek let.
Fotogalerie |