Půlnoční bouře. Právě toto jméno jí chtěli dát rodiče z vesničky Šimanov na Šumavě, když přišla v srpnu 2001 na svět při domácím porodu za bouře. Úřady ale takové pochopení neměly a netradiční pojmenování nepovolily, a tak holčička dostala jméno Eliška Gaja.
Její rodiče, vyznávající alternativní životní styl, poté bojovali s úřady, Eliška jim byla dokonce načas odebrána a umístěna do kojeneckého ústavu v Plzni. Matka s otcem ji prý úředně nezaregistrovali a nenechali očkovat. Případ řešila i zástupkyně ombudsmana a nakonec stál křeslo tehdejší šéfku referátu sociálních věcí okresního úřadu v Klatovech.
Až do dospělosti Eliška s rodiči nevydržela nevydržela. Dobrovolně odešla do Klokánku v Janovicích nad Úhlavou, odkud zamířila do Dětského domova Kašperské Hory. To všechno pro to, aby v životě něčeho dosáhla.
„Tady v domově jsem Eliška Gaja. Snažím se jméno Bouře ve škole ani jinde moc nevytahovat, některé děti totiž dokážou hodně ublížit. Nezajímá je, že to je pro toho člověka citlivé, že jde o jeho minulost, ale mohou si ho kvůli tomu třeba dobírat,“ svěřila se v rozhovoru pro Deník Fuxová v roce 2019.
„Ráda vzpomínám na chvilky, kdy jsme si s maminkou hrály na louce, pletly jsme věnečky z pampelišek, vařily u pece, když jsme se s taťkou koupali v moři, běhali jsme po pláži, malovali do písku,“ vzpomínala na dětství, které mělo i své stinné stránky.
„Ty se snažím uložit do nějaké pomyslné truhličky v hlavě. Vím, že tam jsou, ale nechci na ně myslet. To jsou chvíle, kdy to neklapalo, když se vztahy s rodiči zhoršily poté, co se rodili sourozenci,“ doplnila Půlnoční bouře, která do školy chodila jen do poloviny druhé třídy.
Od té doby měla domácí vzdělávání, maminka je povoláním učitelka. Jednou za rok jezdila na přezkoušení. Když šlo o domácí vzdělávání s pobytem v zahraničí, na přezkoušení jezdila jednou za dva roky.
„Jak přibývali sourozenci, už nebyl prostor na to, aby mě byla mamka schopna naučit všechno potřebné učivo. A já jsem si začala uvědomovat, že to takto nejde dál, že chci dělat práci, která mě bude naplňovat, která mě bude bavit. A že pro to potřebuji školu. Chtěla jsem mít spolužáky, vrstevníky, prožívat to, co holky v mém věku,“ vysvětlila Deníku mladá žena, která v kontaktu se sourozenci i s matkou, pokud zrovna nejsou rozhádané.
„S taťkou je trochu komplikovanější, vídáme se méně,“ přiznala.
Jejím příběhem se inspirovali tvůrci série Jitřní záře s Petrou Bučkovou a Janem Plouharem v hlavních rolích rodičů, kteří vyznávají alternativní způsob života. Už 10. června TV Nova uvede první díl, který bude k vidění na platformě Voyo.
V dalších rolích se představí například Lenka Vlasáková nebo Veronika Žilková v roli nesmlouvavé sociální pracovnice.
Fotogalerie |