jít naiDNES.cz

Rok svobody a Chinaski mě chtěli zakázat! Jiří Kajínek exkluzivně pro Expres

  • Kajínek po téměř roce na svobodě promluvil pro Expres.
  • Začal objíždět vesnice a besedovat s lidmi.
  • Jedna akce mu vydělá až sto tisíc korun.
  • Co dělá s tolika penězi?
  • Některé radnice ho ale prý bojkotují.
  • Koncerty kvůli němu zrušila i kapela Chinaski.

Kajínek se nebojí promluvit o čemkoliv. | foto: Tilen Vajt, Jiří Pitrof

Jiří Kajínek, bývalý vězeň odsouzený na doživotí a nyní televizní celebrita, se rozhodl pořádat besedy se svými fanoušky. To se ovšem nelíbí některým obcím a městům, kde se přednášky měly konat. Omilostněný vrah, který bojuje za otevření svého případu, tvrdí, že ho někdo chce záměrně umlčet. O tom, proč si to myslí a kdo všechno mu škodí, se rozpovídal v exkluzivním rozhovoru pro Expres.cz.

Začal jste objíždět republiku s besedami. Co na nich probíráte?

Ona je to všehochuť. Někdo se ptá, proč jsem nekandidoval na prezidenta, tak jim odpovídám. Setkávám se s tím velmi často. Na ulici, v restauracích. Kamkoliv přijdu. A já odpovídám, jak bych mohl kandidovat, když kandidoval pan prezident Zeman. To prostě nejde. Pak se zeptají, zda bych kandidoval, kdyby Zeman nekandidoval. Na to odpovídám, že jsem dostal hromadu nabídek kandidovat. Všude, kam jsem přišel. 

To je zajímá jenom vaše kandidatura?

Těch okruhů otázek je moc. Někdo se mě ptá na kandidaturu, někoho jiného zase zajímá něco jiného. Každá beseda je jiná. Já tam přijdu, pozdravím se s nimi a řeknu jim, aby se mě zeptali, na co chtějí, a já jim odpovím, na co budou chtít. Ptají se mě na různé věci. Ptají se na vězení, na soudy, na svědky. Chodí tam lidi, kteří mají můj případ doopravdy nastudovaný. Padají konkrétní dotazy. Chodí ale i lidé, kteří o mé kauze nevědí téměř nic. Padají také dotazy obecného typu: Co dělám, co budu dělat, proč nejedu na dovolenou do zahraničí, jestli můžu... Já odpovídám na cokoliv. Vše říkám z hlavy, nemám nikdy nic připraveného. Já nejsem herec. Jsem sám za sebe.

Nebojíte se, že by někdo mohl vaše slova použít proti vám?

Určitě ne, protože vždy říkám to, co jsem zažil, co jsem viděl a za čím si stojím. Docela se těším, že někdo přijde a zažaluje mě za to, co jsem řekl. Protože přijdeme k soudu a u toho soudu se začne pitvat, jestli říkám pravdu. Pokud říkám, že vězeňská služba se chová tak, jak se chovat nemá, což jsem ve vězení zažil, a vězeňská služba říká, že pokud budu šířit lži, tak proti mně použijí právní kroky, tak se na to vyloženě těším. Já jsem ve vězení byl dvacet let na samotce a zažil jsem tam opravdová muka. Například stehy ze zad mi vytahovali přes mříže.

Jiří Kajínek se svým pejskem, kterého vychovává s svou partnerkou.

Jiří Kajínek se svým pejskem, kterého vychovává se svou partnerkou.

To bylo po útěku?

Ano.

To se dá trošku pochopit.

Promiňte, ale pokud bych já musel odvézt kteréhokoliv doživotního vězně do nemocnice, tak přijdu, svážu ho stejně jako oni mě, ani si nemusím brát pistoli, nasednu s ním do MHD a vyrazím na cestu. Co ten člověk udělá? Je celý svázaný. Mě vezli pancéřovým autem, před námi dvě policejní auta, za námi také dvě, nad námi vrtulník. Takto nesmyslně mě převáželi. V tom (asi) Zábřehu celou nemocnici dokonce vystěhovali. Zůstal tam jeden doktor a jedna sestra. Nemocnici pak obklíčili kordonem bachařů a policajtů a kordon obklíčili druhým kordonem. Oni na mě přesto po celou dobu mířili samopaly. Já jim říkal, aby mířili někam jinam, protože se jim klepou ruce.

Zpátky k besedám. Říká se, že vám fandí jenom „šílené“ ženy. Jaká sorta lidí besedy navštěvuje?

Spektrum hostů je různorodé. Nejde určit sortu lidí. Zájem mají jak mladí lidé, tak ti nejstarší. Muži, ženy. Je to půl na půl.

Kolik lidí tam tak míváte? Někde jsem četl, že jste měl 310 hostů. Je to vždy kolem těch tří set?

Ne. Úplně první besedu jsme dělali s Emerichem Drtinou, což je majitel nakladatelství Naše vojsko. Mimo jiné vydává hrnky s Hitlerem a Goebbelsem, ale také s Gottem, Putinem, Marilyn Monroe a dalšími výraznými světovými osobnostmi. Já nejsem sympatizant Adolfa Hitlera, to určitě ne! Doktor Drtina se prostě nebojí a to se mi líbí. Říkám si, ať si dělá každý, co chce, pokud neubližuje druhým. Je to každého věc.

A na té vaší první besedě jste měl tedy kolik lidí?

Na té zkušební besedě bylo přibližně padesát lidí a bylo to naprosto úžasné.

Na jedné z besed jste ale měl 310 osob a vstupenka stála 330 korun. To je víc než sto tisíc korun za pár minut mluvení. Šly všechny peníze do vaší kapsy?

Já osobně si myslím, že by vstupenka měla stát méně. Ale abyste to pochopil. Mně Klíma, když jsem už měl vyjít z vězení, poslal dopis, že spolu budeme objíždět kulturáky a že on mě nepodvede. Já jsem si tenkrát myslel, že to nebudu dělat vůbec. Čím dál častěji se ale ke mně dostávaly informace, že je o besedy se mnou zájem. Volali mi z různých klubů a já všechny nabídky odmítal. Nakonec jsem si řekl, proč ne. Ale jelikož jsem s tím neměl žádné zkušenosti, nechtěl jsem to řešit sám. Pak se mi ozval pan Pavel Tichopádek, se kterým jsem se domluvil. Tomu jsem přesně řekl, že netoužím po tom, aby mi dělal manažera, ale že potřebuji někoho, kdo by mi zařídil besedy tak, abych já tam jenom přijel a mluvil. On mi řekl, že dělal koncerty Karlu Gottovi, Ortelu a teď měl dělat Chinaski, ale ti mu napsali, že jedině, když se se mnou rozejde. Tak jim to zrušil. Naše domluva byla, že zkusíme udělat dvě besedy, a pokud to bude fungovat, on by vše organizoval.

Kajínek po delší době poskytl obsáhlý rozhovor.

Kajínek po delší době poskytl obsáhlý rozhovor.

Co říkáte na to, že mu koncert zrušili i Chinaski?

To mi řekl on, když jsme byli zrovna v Ostravě, že mu zavolali s tím, že jestli jim chce zařizovat koncert, tak se mnou musí ukončit spolupráci. Paradoxem bylo, že jsme se právě tam domluvili, že spolu již nebudeme spolupracovat. Přesto jim řekl, že se jimi nenechá vydírat. To se mi od něho vyloženě líbilo.

Na čem to tedy ztroskotalo?

Já jsem se s ním domluvil na nějaké ceně, za kterou bych to mohl dělat. Problém byl v tom, že každý najednou chtěl vydělat. On tu cenu navýšil o nesmyslnou částku. Přesto se objednalo asi sedmnáct besed. A i když jsem už tehdy říkal, že je ta částka nesmyslně vysoká, tím to neskončilo. I ostatní pořadatelé na tom chtěli vydělat, takže se suma začala šplhat někam, kde jsem to nechtěl mít. Já jsem řekl, že to takhle dělat nejde, a do toho začali někteří radní některé ty připravené besedy zakazovat. Údajně proto, že jsem kontroverzní osoba.

Kolik jich zakázali?

Nemám to spočítané. Vím ale bezpečně, že se to zrušilo v Uherském Hradišti, odkud pan Tichopádek pochází, v Bučovicích a dalších místech, nemá cenu je vyjmenovávat, přestože byly lístky již v prodeji. Velké téma byla Opava. Tam přímo mně osobně volal nájemce kina, domluvili jsme se na podmínkách a posléze mi volal, že mu to radní zakázali. Neslo se to v tomto duchu. Zvláštní je, že se mě v Opavě zastal radní za komunisty, který řekl, že sice není můj fanda, ale neumí si představit, že by bylo v dnešní době možné někomu zakázat někde vystupovat. Dokonce se na mě útočilo, že chci vydělávat na vraždách, ale my jsme se celou dobu snažili vysvětlit, že my právě ukazujeme, že jsem ty vraždy nespáchal. Já nepropaguji vraždy, ale mluvím o tom, že čtvrt století bojuji za to, že jsem nespravedlivě odsouzený. Jestliže někdo nechápe tento zásadní rozdíl, tak nevím, o čem se tu bavíme. Pořád se zdůrazňuje, že jsem usvědčený dvojnásobný nájemný vrah. Znovu zdůrazňuji, jaký nájemný vrah, když není chycený a odsouzený nájemce! Jestliže je někdo nájemný vrah, tak ho musel někdo najmout. A v mém případě nebyl nikdo za tento čin odsouzený.

Volal jste těm zastupitelům, abyste jim to takto vysvětlil?

Ne, to je pod mou úroveň. Nezlobte se na mě. Proč já bych se o tom s nimi měl bavit?

Zkoušel jste ty besedy dělat v soukromých prostorách?

A teď jsme u toho. Tady to totiž vypadá, že došlo k domluvě starostů a začali mě bojkotovat. Z jednoho města mě dlouho přemlouvali, abych u nich besedu dělal. Já jsem nechtěl, ale když jsem viděl, že o to mají lidi zájem...

Přemlouvali vás občané, nebo zastupitelstvo města?

Zastupitelstvo! Skoro po půl roce jsem na to kývl. Přesvědčily mě reakce fanoušků na autogramiádách, které jsem měl v rámci propagace své knížky. V Praze jsem se podepisoval přes dvě a půl hodiny, v Brně tři hodiny, v Ostravě tři hodiny, v Jihlavě také. Nechápal jsem to. Pak jsem se nechal přemluvit a udělal jsem autogramiádu v Olomouci a Prostějově. V Olomouci po čtyřech hodinách zavřeli a už tam nikoho nepouštěli. V Prostějově jsem také byl čtyři hodiny. Pan Dobrovský na Václaváku mi řekl, že zatím u nich měl nejdelší autogramiádu pan Viewegh, který se podepisoval padesát minut.

Takže díky autogramiádám jste zjistil, že byste mohl mít úspěch.

Ano. Když to lidi zajímá, proč bych jim nedal to, o co mají zájem? Já jsem se v Brně podepisoval tři hodiny a týden po mně měla autogramiádu Bára Nesvadbová a přišlo šest lidí. Na Martinu Formanovou přišlo asi dvacet lidí. Lidi mě svou reakcí do těch besed vlastně dotlačili.

Proč si myslíte, že kult Jiřího Kajínka lidi tak přitahuje?

To není žádný kult.

Musíte ale uznat, že ty lidi přitahujete.

Netuším, ale je to zajímavé.

Vy nyní chcete podat návrh na povolení obnovení řízení. Děláte ty besedy i kvůli tomu, protože si myslíte, že vám v tom nějak pomohou?

To s tím nemá nic společného. Besedy jsou jenom můj kontakt s lidmi. Vidím zpětnou vazbu. Navíc pozitivní.

Policisté pózují s Jiřím Kajínkem. Fotka rozlítila několik lidí a dokonce ji...

Policisté pózují s Jiřím Kajínkem. Fotka rozlítila několik lidí a dokonce ji budou prověřovat státní orgány!

Kývl jste na ty besedy třeba proto, že jste se začal na svobodě nudit? Přece jenom máte hromadu volného času.

Já se rozhodně nenudím. Ale nikam nespěchám. Třeba se mě lidi ptají, jestli mi nevadí, že se se mnou neustále někdo chce fotit. Oni si neuvědomují, odkud jsem přišel. Jsem na tom sice s časem špatně, ale čekal jsem tak dlouho, že mě nerozhází, jestli někde čekám hodinu, dvě nebo čtyři. Proč bych měl být naštvaný na to, že někomu dělám radost. Mě to neobtěžuje. Pokud někdo pracuje celý život na tom, aby se stal celebritou, a pak ho obtěžuje se na ulici fotit s fanoušky a stěžuje si novinářům, tak měl jít k soustruhu a neobtěžovali by ho. Je to pokrytecké.

A byly motivem peníze?

Když někdo řekne, že peníze nepotřebuje, tak jich má buď hodně, nebo žije tak skromně, že je opravdu nepotřebuje. Můj pohled je takový, že pro mě nejsou peníze rozhodně všechno. Mám nějaký žebříček hodnot a peníze nejsou na prvním místě. 

Vy jste nikdy po slávě netoužil?

Absolutně ne. Pokud mě z toho někdo obviňuje, je hloupý a nerozumí tomu. Tohle vše je druhotný produkt mého snažení dostat se z vězení.

Stále jste ale neodpověděl, jestli tím důvodem byly peníze.

Všichni potřebujeme nějaké peníze. Žijeme ve společnosti, kde to bez peněz nejde. Letos například poprvé v životě platím daně. Nikdy předtím jsem je neplatil. Mně ten stát dluží tolik, že to nemá cenu vyčíslovat. Já jsem dokonce byl přesvědčený o tom, že je nikdy platit nebudu. Letos poprvé budu muset za půl roku činnosti zaplatit sumu, která se mi zdá hodně vysoká. Ale jelikož žiji legálně, nedělám nic nezákonného, zaplatím je, aby mi nikdo nemohl říct ani slovo. Od prvního dubna budu už možná zaměstnaný, takže situace bude v tomto směru jiná. Není to žádný apríl!

Když se vrátíme zpátky k besedám. Jsou zrušené, protože vám je města zakázala?

Ne, ne, ne.

Vždyť jste říkal, že jste se rozešel s tím člověkem, který vám je pořádal.

Ano, s ním jsem se rozešel. Teď to dělám tak, že když se mi někdo ozve, že by stál o to, abych přijel na besedu, řeším to s ním přímo já. Někdy za mne tyto věci řeší lidé, kteří se v této branži pohybují. Jak kdy.

Kam se vám ozve? Všichni na vás číslo nemají.

Většinou to je přes stránky, které jsou založené již dávno a vede je Lukáš Charvát. A právě tam je nabídka na besedy. Ten kontakt je na Facebooku: Jiří Kajínek – Život bez mříží. Když má někdo zájem, pošle mu mail a on mi ho přepošle. A já pak s nimi komunikuji.

Bavili jsme se o tom, že jedna beseda vydělala sto tisíc korun.

To je ale ve chvíli, kdy přijde tři sta lidí za 330 korun. Ale když je sto lidí a vstupné je 250 korun, hned je to dvacet pět tisíc.

I proto jste se zbavil mezičlánku, aby to bylo levnější, nebo jste zjistil, že ho k ničemu nepotřebujete?

Já jsem si chtěl vyzkoušet, jestli je člověk, který má agenturu a zkušenosti, schopný zajistit tolik besed, aby to bylo pro mě zajímavé. Když na to přijde, tak ty besedy utnu a nebudu dělat žádné. Abychom si rozuměli, besedy mě neživí. Když je nebudu dělat, nesníží mi to životní úroveň. 

Nepotěšilo by takové rozhodnutí vaši partnerku, protože byste byl víc doma, nebo jezdí s vámi?

Paní doktorka byla se mnou třeba ve Zlíně. Celé je to ale hlavně o tom, že máme labradora, který bude mít letos patnáct let. Pokud jedeme někam na víc než dvanáct hodin, jeden z nás musí zůstat doma, aby s ním šel ven. Když to jde, jedeme spolu. Pes ale nesmí strádat. Je to člen rodiny, takže je pro nás na prvním místě. My ho milujeme, jako on miluje nás.

Kolik měst jste stihl objet?

Už nějaká ano, ale to je nepodstatné. I kdyby šlo jen o jedno. Podstatné je, že mi zakazují mluvit. Zažil jsem dokonce, že starosta byl pro, ale byl přehlasovaný zastupiteli. Je to zvláštní. Kdykoliv si pustíme televizi, mluví se o tom, jak se osekává svoboda slova. Novináři křičí, že nebudou moct psát o zločincích, protože je to porušení jejich práv. A člověk, který nikomu nic nedělá, žije zcela legálně, nesmí mluvit. Podivná demokracie! Kdyby se něco takového stalo právě těmto „demokratům“, křičeli by nejvíce a dovolávali by se demokracie.

Ohodnoťte článek
Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 7:28 1. srpna 2018. Anketa je uzavřena.

  • Super
    122
  • Trapas
    34
  • Cože
    17
  • Tvl
    17
  • Haha
    13
  • Sladký
    11
Komentáře

Mohlo by vás zajímat