Bylo by smutné vzpomínat na Jiřího Hromadu jako na člověka, který poslední léta svého života dožíval s demencí v pokročilém stádiu na LDN v nemocnici na Františku. Hromada byl mnohem víc, a zanechal za sebou v kultuře nesmazatelnou stopu. Kromě herectví se věnoval také dabingu, ale zasazoval se také za gay práva a aktivně za ně bojoval. Neochvějně si stál za svým a nadávky do „buzerantů“ odpálkovával s razancí tenisového hráče.
Poslední rozloučení s Václavem Postráneckým, Jiří Hromada
Avšak byly to jeho zdravotní problémy, které ho kdysi vyřadily z postu prezidenta Herecké asociace, kterou vedl od roku 2011. Po šesti letech úspěšného vedení musel funkci zanechat dnes již také zemřelému Václavu Postráneckému (†75). Za sebou nechal angažmá ve dvou stech inscenacích, pořadech a rolích. Dvou stech! Jen těžko si člověk může představit, jak to jen mohl Hromada stihnout.
S herectvím začal v poměrně mladém věku. Rodák z Chomutova se nebál do herecké branže vrhnout po hlavě ještě před začátkem studia. Tato profese si ho prostě sama přivolala a Hromada měl nezpochybnitelný talent, kterým okouzloval jednoho režiséra za druhým.
Na DAMU se pak dostal levou zadní. Kromě hereckého talentu také překypoval sangvinickou a pozitivní povahou. Jak sám říkal: „Ono je jedno, jak se člověk vyspí, ale jak se člověk probudí. Vždycky se probudím a řeknu si: hele, já žiju! Tak jdu. Já kafe vlastně moc nemusím. Já mám rád čaj,“ řekl při natáčení 13. komnaty, kde jsme ho mohli poznat v jeho přirozené a nenuceně dobrácké poloze.
30
12
24
10
10
8
