„Tyhle výmysly nestojí vůbec za komentář,“ řekla Blesku Jiřina Bohdalová v reakci na výroky Jaromíra Soukupa.
Kdo by čekal, že se chytil za nos, zpytoval svědomí a slova přehodnotil a herečce se omluvil, nedočkal se. Tedy alespoň zatím. Těžko říct, jestli se to někdy v budoucnu vůbec stane, ale rozhodně je to namístě.
Existují věci, které můžeme někde zaslechnout a do jisté míry s nimi, souznít nebo je dokonce bez přemýšlení a špetky kritického myšlení přijmout za své, do budoucna se tím ale vystavujeme velkému riziku.
Když přijde na lámání chleba a někde je řekneme, dotyční lidé se mohou bránit s tím, že se daná věc nezakládá na pravdě nebo jsme ji do světa pustili v hodně pokřivené verzi. A rázem budeme mít máslo na hlavě.
Tak se to podle všeho stalo v případě Soukupa a Bohdalové. Herečka může mít pověst šetrné dámy, tím se ostatně ani ona sama netají, na spořivosti není nic špatného. Osočit ji z toho, že bere peníze za to, že někam přijde, se rovná hospodské povídačce, která měla zůstat u piva, rozhodně ale neměla být vypuštěna v éteru jako neřízená střela.
Jiřině Bohdalové Soukup nestojí ani za zmínku.
Když se tak navíc stane v televizi, v pořadu, který je určený „všem“, situaci to jenom zhorší. Svoboda slova, jíž se v Česku všichni rádi ohánějí, bývá často zaměňovaná s anarchií a s vědomím, že si člověk může říkat, co chce. I tato svoboda má své limity, jejichž neznalost autora kontroverzního výroku v žádném případě nezbavuje viny.
Soukup má zatím to štěstí, že nikomu z těch, které si bral do úst, nestál za tu námahu, aby se s ním přeli a uváděli věci na pravou míru. V případě Bohdalové ale narazil. Nejvyšší čas na to se zamyslet, jestli všechno, co se mi honí hlavou a zní to skandálně, musím s vidinou senzace pouštět do světa, protože do „národních hrdinů a pokladů“ se zkrátka nekope...
Fotogalerie |
