Podle Jana Pirka není situace vážná, nakažený neznamená nemocný. Promoření je cesta

Rekordní přírůstek nakažených novým typem koronaviru donutil vládu České republiky obnovit Ústřední krizový štáb. Dokonce se mluví i o tom, že se vrátí nouzový stav. Přední český kardiochirurg Jan Pirk ale zůstává v klidu a tvrdí, že situace není tak vážná, jak se udává.

Zatímco ještě před několika týdny se denní počty nakažených počítaly v desítkách, dnes jde o tisíce lidí. Jen za čtvrtek se covid-19 prokázal u 3130 testovaných, čímž se Česko dostalo mezi nejpostiženější země Evropské unie.

„Pozitivně testovaný člověk neznamená nemocný člověk. To je ten základ, co si o tom já myslím,“ říká Pirk, podle něhož by se takzvané promoření populace nemělo násilně zastavovat. A má pro to své vysvětlení.

„Kdybych byl trenér prvoligového mužstva, býval bych řekl: Kluci, v létě se všichni nakazíte covidem, protože u vás to proběhne jako rýma. Nebudete se tak moct nakazit na podzim a budeme hrát v plné sestavě. Myslím si, že čím víc mladých neohrožených lidí, ne těch rizikových, to prodělá v létě, tím se vytvoří bariéra k tomu, aby vznikla nějaká velice závažná epidemie, která může ohrozit ty křehké lidi. To znamená lidi, kteří mají chronické závažné onemocnění,“ vysvětluje Pirk v rozhovoru pro Expres.

Ačkoliv počet nakažených rapidně narůstá, podle něj není situace závažná.

„Každý den zemře v České republice čtyři sta lidí. Já to velice pečlivě sleduji, to se spíš bojím štípnutí vosou. Umře tak jeden dva lidi. Jeden ze čtyř set. To není vážná situace. Na tu normální chřipku tady zemřou dva tisíce lidí. Na tuberkulózu také a to je také infekční onemocnění. A to nám je jedno, to nás netrápí,“ přirovnává respektovaný kardiochirurg.

„Čím víc jich toho prodělá teď, tím je menší pravděpodobnost, že se nakazí ti ohrožení, kteří se možná nakazí normální chřipkou a umřou na normální chřipku,“ dovysvětlil Pirk, jemuž vadí, že celou pandemii řídí lékaři, kteří nemají s pacienty mnoho společného.

„Buď to jsou lékaři z výzkumu a laboratoří, nebo lékaři z hygienických laboratoří, kteří neléčí pacienty. Diagnóza nemoci spočívá na dvou základních pilířích: na klinickém vyšetření a obrazu pacienta, plus pomocných laboratorních vyšetřeních. Tady hovoříme o výsledku jednoho laboratorního vyšetření a z toho stanovujeme diagnózu nemoci. To si myslím, že není správné,“ uzavřel Pirk, který koronavirus sám na jaře prodělal.

Fotogalerie

Hodnocení článku

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 23:30 sobota 16. ledna 2021. Anketa je uzavřena.

  • 349
  • 332
  • 45
  • 35
  • 26
  • 23