Roman Tříska

Psal se rok 1994, když Roman Tříska vešel do života Ivety Bartošové. Právě tehdy totiž její tehdejší sousedka měla dovést Třísku k ní domů, aby spravil pevnou telefonní linku. Ten ale místo své práce začal údajně Bartošové říkat, že má doma „štenice“ a že ji chce Ladislav Štaidl, který byl toho času v Las Vegas, zničit a možná i zabít. Poté ji měl Tříska podle zpěvaččiných slov unést na chalupu u Českých Budějovic, kde ji měl několikánásobně pohlavně zneužít.

Iveta také malovala před svou smrtí obrazy.

„Nemohla jsem dělat vůbec nic. Dělal si se mnou, co chtěl. Bylo to strašný. Já se vůbec divím, že jsem ještě vůbec schopná sexuálně žít a milovat. Že jsem schopná po tom všem fungovat,“ prozradila Bartošová po letech v knize Neměla jsem se narodit.

Údajný hrůzný zážitek tehdy Bartošová popsala velmi detailně. „Přivazoval mě k topení s rukama dozadu. A při tom si užíval. Kolikrát jsem se probrala, když ten úkon dělal, a říkala jsem si v duchu: Proboha!“

Žádné z jejích tvrzení se ale nikdy nepotvrdilo a Tříska, který byl odsouzen za vraždu svého nevlastního otce, byl v roce 1996 zproštěn všech jejich obvinění. Podle rozhodnutí soudu byla totiž její tvrzení o únosu a psychickém i fyzickém teroru nepravdivá.

V Peschici se Ivetě líbilo.