Příští rok v dubnu uplyne pět let od smrti Ivety Bartošové, s její smrtí se její přátelé a blízcí stále nesmířili. Velké výčitky má i její dlouholetá kamarádka a důvěrnice Bohunka Vojtěchová. Ta dává velkou vinu na smrti Ivety Bartošové právě Josefu Rychtářovi.
„Nesedl mi, měla jsem z něj prapodivné pocity. To jsem jí i říkala: Ivetko, já nevím tedy, mně se ten člověk moc nezdá. Ale ona ne, to bylo Pepa, Pepa...“ vzpomíná v knížce Vojtěchová, které měla Bartošová volat, když ji měl Rychtář fyzicky napadnout.
„On byl ale vždy ze začátku každý hrozně úžasný. A tak jsme si jen volaly a byly v kontaktu minimálně. Potom mi Iveta řekla, že bude v rodinném kruhu svatba a že mě zvou. Nakonec nebyli ani rodiče, ani Artur, ani já a udělali to tak, jak to udělali. Pepa prostě nechtěl, on ji odřízl úplně od všeho. Jediný, kdo tam mohl chodit za celou dobu, co byla s Josefem, tak to byl Artur. Jinak jsme tam nikdo nemohl, nedostali jsem se tam. Iveta mi volala, řekla jsem jí, že přijedu, a když jsem přijela před barák, zvoním a prostě nic. Sebrala jsem se a jela zpět domů a druhý den mi volala, proč jsem nepřijela. Tak jsem jí řekla: Ivetko, vždyť jsem tam byla. Jenomže on ji buď uspal, nebo já nevím, protože mi řekla, že byla doma. Nebylo možné se k ní dostat,“ popisuje Vojtěchová Ivetin život s Josefem Rychtářem a dále popisuje, jak měl zpěvačku její manžel napadnout.
„Bylo to před Vánocemi, když mi volala, že ji Pepa napadl, má modřiny a že ji zbil. Nemohla jsem tam hned jet, tak jsem jí řekla, ať zavolá policii, aby Pepu vykázali, že za ní druhý den přijedu. Hrozně se ho bála. Policie k ní opravdu přijela, Pepu vykázali a večer mi volala, že je z baráku pryč. Domluvily jsme se, že druhý den kolem jedenácté hodiny k ní přijedu. Ráno v devět hodin mi volala, že Pepa je doma. A já říkám: Jak to, že je doma, ty jsi ho pustila? A ona: Ne, já jsem si dělala kafe a on najednou stál v obýváku. Musel se tam nějak dostat, znal veškeré zabezpečení toho domu, tak to pro něj nebyl problém. Hned jsem jí řekla: Iveto, nevěř mu, okamžitě znovu zavolej policii a já jedu, nevěř mu. A ani ne za hodinu mi volala, ať nejezdím, že Pepa, Pepa, Pepa… Přes Vánoce to u nich zase fungovalo, měla adventní koncert v Uhříněvsi, na který jsem chtěla jet, ale pak jsem nejela, čehož dodnes lituju. Udělala jsem velkou chybu, protože to byla jediná možnost, kdy jsem se k ní mohla dostat. A potom v dubnu se stala ta tragédie,“ líčí v knížce Ivetina dlouholetá důvěrnice, která s ní byla v kontaktu jen několik dní před tragédií.
Iveta ji měla požádat o jistou službu.
„Vyvrcholilo to v dubnu, kdy jsem měla domluvenou dovolenou v Dubaji. Iveta mi týden před mým odletem volala, ale už jsem měla všechno zaplacené. Zeptala jsem se jí, co se děje, a ona brečela, že už s ním nechce být, že už nemůže a že je zlý. A prosila mě, abych s ní jela na dovolenou. Řekla jsem jí, že mám zaplacený zájezd, ale jak se 1. května vrátím, tak si objednáme dovolenou. Pak se mě zeptala, jestli bych jí pomohla s rozvodem. Řekla jsem, že to nebude problém, že se zase spojíme s Ivankou, která je odvážná, nebudeme se Rychtáře bát, prostě do toho půjdeme. Slíbila jsem jí, že až se vrátím, tak to vyřešíme. To byl poslední kontakt, který jsme spolu měly. Pak mi 29. dubna přišla do Dubaje zpráva, že se stalo to, co se stalo,“ popisuje Vojtěchová s tím, že se pořád nemůže srovnat s tím, co se stalo.
„Nesedí mi to,“ říká Ivetina dlouholetá kamarádka. Myslí si, že Josef Rychtář celou dobu Ivetu Bartošovou odposlouchával a měl přehled o všech jejích hovorech.
Vojtěchová dokonce pochybuje o tom, že by na koleje Iveta Bartošová šla sama.
Fotogalerie |
