„Řekla bych, že jsem s tím Vinklářem byla až moc dlouho. Měla jsem vzít rozum do hrsti dřív. Ale na druhou stranu jsem tím získala nadhled a zkušenosti a alespoň vím, že jsem žila,“ uvádí Ivanka Devátá v pořadu České televize 13. komnata, přičemž vypráví příběh plný strastí a útrap.
Rodačka z Brna se chtěla stát profesorkou češtiny, na gymnáziu se však z čista jasna rozhodla přihlásit do Prahy na DAMU. Zapříčinila to zčásti i její maminka, která každý její odlišný názor vnímala jako revoltu, jako projev drzosti, a pěstovala tak v dospívající Ivance permanentní pocit viny.
A právě na herecké škole potkala svého prvního muže Miloše Hlavicu. Toho si vzala ve svých čtyřiadvaceti letech. Otěhotněla, narodil se jí první syn Marek a ona opět naskočila do své úspěšně rozjeté kariéry. Profesní život jí jen vzkvétal, mívala i 24 představení měsíčně, v soukromí to však příliš nefungovalo.
Manžel herečce poskytoval rodinné zázemí, dal jí lásku, pro Ivanku však její vztah s Hlavickou čeřilo příliš málo vln. Dychtila po vzrušení. Po dramatu. A právě v ten moment do jejího života vstoupil Josef Vinklář. Nadbíhal jí, posílal psaníčka a rval se o ni jako lev.
Soužití s Vinklářem Ivance hodně dalo, ale také vzalo.
Jedna nevinná schůzka nakonec poznamenala 19 let jejího života. „Víte, on ten Vinklář měl takovou schopnost udělat ze všedního dne neděli,“ vzpomíná.
„Podlehla jsem mu tak strašně, že to dneska nemůžu ani pochopit. Měl na mě asi takový vliv jako černý myslivec na Viktorku. Podléhala jsem mu naprosto ve všem a ještě ráda.“
Vzala si ho, porodila syna Adama a postupem času se dobrovolně upozadila. Měla vizi, že nechá Vinkláře stoupat a ona mu bude vytvářet zázemí. Pro svého muže a rodinu se zcela obětovala.
S Vinklářem má Ivanka syna Adama.
To se jí ale vymstilo. Ukázalo se, že manžel si její oběť neuvědomoval a naopak si užíval života svobodného života. Chodil, kam chtěl, kdy chtěl, nehledě na rodinu, a Ivanku ve všem nechal.
„Pepík byl dobrý, ale jak se napil, musel mít ženské. Já už jsem na tom byla pak hrozně mizerně, celé noci jsem bděla a poslouchala výtah, jestli nejede. Manžel pak přišel, vyspinkal se a já pořád jen hákovala a obstarávala děti. Hubla jsem, chřadla, měla jsem pak už jen 49 kilo,“ vzpomíná na rodinné prostředí s Vinklářem Devátá.
„Třeba když jsme měli jet v pátek na chalupu, my měli připravený tašky, děti byly v pozoru, čekali jsme na něj a on si prostě přišel až v neděli večer. Nebo jsem měla mít divadelní představení, kojence doma a on prostě nepřišel, aby mě vystřídal, i když to tak bylo dohodnuto. Vždycky mi pak na to řekl jen: Já jsem věděl, že ty to zvládneš. Úplně jsem ztratila svoji vlastní osobnost.“
Celá situace vyústila v nervový kolaps. Ivanka se zhroutila přímo na jevišti, kdy zničehonic zaklonila hlavu a začala nahlas křičet. Po léčení se rozhodla požádat o rozvod, našla si partnera a byla opět šťastná.
Josef Vinklář se s Ivankou Devátou oženil dvakrát.
To však Josef Vinklář nepřenesl přes srdce. Když viděl svoji Ivanku v náručí jiného muže, začal o ni znovu usilovat. Prosil, kál se, sypal si popel na hlavu a Ivanka mu znovu, přes varování okolí, podlehla.
Dva roky se pak snažil, nakonec ho však jeho vlastní osobnost opět přemohla. Jakmile měl manželku jistou, začal zase. V osmačtyřiceti se s Josefem proto rozvedla podruhé – a naposled. Zlomená, bez peněz, bez práce, ale šťastná.
Její syn Marek, který vystudoval žurnalistiku, se na zuboženou maminku nemohl dále dívat, a tak jí dal impuls, aby se ze své úzkosti začala vypisovat. Dělo se tak počátkem 90. let. Začala psát fejetony do časopisu a měly grandiózní úspěch.
Její povzbuzující humor dal vzniknout několika úspěšným knihám, začala znovu hrát, navrátila se zpátky do společnosti a byla konečně šťastná. Znovu už se však nikdy nezamilovala.
Fotogalerie |
24
23
17
14
11
8
