Hvězda Slunečné Burešová se zastala uhekaných umělců: Proč měla raději mlčet?

Herečka a zpěvačka Eva Burešová (26) se obula do všech, kdo na sociálních sítích šijí do umělců, kteří po zákazu akcí nad sto lidí v souvislosti s koronavirem přišli dočasně o práci. „Nejsou to roboti a nejsou to milionáři, jak si všichni myslí. V Česku jsou tak čtyři umělci, kteří se obejdou bez hypotéky,“ říká hvězda Modrého kódu a aktuálně také Slunečné.

„Všichni chápeme, jaké riziko zde je a proč se to vše muselo zakázat. Mrzí mě ale, jak se to proti umělcům otáčí a jak je lidé začínají urážet a vysmívat se,“ postěžovala si Eva Burešová, která to vnímá jako velkou křivdu.

„Plně rozumím tomu, že si umělci stěžují na svých profilech nebo jsou z toho všeho smutní. Nikdo z těch lidí, co píšou a urážejí, si opravdu moc neuvědomuje, co vše naše práce obnáší, jak jsme rádi, že se nějaká práce objeví a jak se jí držíme zuby nehty, když je,“ míní herečka, která aktuálně září v hlavní roli v oblíbeném seriálu Slunečná.

Bez divadla se obejdeme. Měli jste si dělat rezervy. Měli jste se lépe učit. Nefňukejte, když vyděláváte miliony. „Tyhle věty nikomu nepomůžou,“ říká s tím, že když má umělec o prázdninách volno a zkouší zadarmo, je na to připravený.

„Většina lidí si nedělá zásoby peněz na nedohledno dopředu. Mají hypotéky, rodiny. Je jen málo umělců, kteří jsou opravdu v takovém balíku, aby si nemuseli zoufat, a umělci, kteří nepotřebují hypotéku, jsou v ČR možná tak čtyři,“ míní Eva, která možná odkrývá bolestnou a smutnou realitu. A to že drtivá většina jejích kolegů si nespoří a nemyslí na zadní vrátka, a to ani v případě, že mají zrovna dost práce na to, aby si úspory udělat mohli. V každém případě je opatření v souvislosti s koronavirem zastihla nepřipravené.

„Když někdo, kdokoliv, přijde o tolik práce ze dne na den, má právo zoufat si a být smutný,“ trvá si na svém s tím, že vysmívat se tomu, urážet a znehodnocovat není namístě.

„Snižovat uměleckou práci taky ne. Kdyby ze dne na den ztichla hudba, nebyly filmy, divadla, televize, najednou by všem došlo, že něco velkého chybí,“ přemítá herečka.

„To vše vytváří živí lidé, kteří mají své životy, rodiny, osudy. Nejsou to roboti a většinou to absolutně nejsou milionáři, jak si všichni myslí,“ vyvrací představu, že se umělci musejí nutně koupat v penězích, které navíc přehazují vidlemi. 

Bohužel se Eva Burešová nezamýšlí na tím, že reakce některých jejích kolegů byly zbytečné, plné nepochopení, „uhekané“ a také sobecké. Snad každý se v nově nastalé situaci musí něčeho vzdát a změnit zajetý životní rytmus, na který byl zvyklý a měl pocit, že to tak bude navždy. A že existuje mnoho profesí, které jsou na to ještě o poznání hůř, jenže nejsou tak vidět, anebo svou situaci přijali s větší pokorou a pochopením pro věc.

Než napsala své řádky, možná měla okem přejet slova Libora Boučka, který ve svém příspěvku na Instagramu uhodil hřebíček na hlavičku.

„Jen to, že o tobě někdo denně píše a ty jej znáš z televize, neznamená, že je ten člověk za vodou a na účtu má vysoké částky, které používá jen ke svému potěšení. Jsou to lidé většinou pracující od rána do noci...,“ hájí své kolegy Burešová, které nelze upřít, že se coby samoživitelka musí otáčet. Takových je ale mnohem víc a berou za svou práci méně peněz než ti, které tak hájí. Jen to nikde nevytrubují na sociálních sítích s tím, že by je měli ostatní litovat a složit se na ně? 

Myslela Eva třeba na zdravotníky, řidiče kamionů nebo MHD nebo prodavačky v supermarketech, které nyní praskají ve švech a ony ani nestíhají doplňovat zboží?

„Tolik nenávisti vůči nim je fakt šílenost. Každý by po tomto zákazu vykonávání placené práce byl smutný, zničený, nasraný. A mají na to právo. Proboha, přestaňme kolem sebe pořád kopat a denně hledat další cíle, které musíme nutně urazit nebo jim jakkoliv ublížit,“ prosí Burešová, která si odmítá připustit, že si někteří z jejích kolegů naběhli na smeč. Reakce lidí na jejich nářky možná nebyly úplně adekvátní a lichotivé, ve finále si to mohou sami, protože neodhadli chvíli, kdy mají raději být zticha a přijmout věci tak, jak jsou.

„Co všechno se musí stát, abychom byli zajedno?“ ptá se herečka naléhavým tónem. 

Možná by pro začátek stačilo vzít rozum do hrsti, zchladit hlavu a podívat se realitě do očí a myslet i na ostatní, a ne jen na „svůj rybníček“. 

Fotogalerie

Hodnocení článku

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 9:41 pátek 10. července 2020. Anketa je uzavřena.

  • 83
  • 40
  • 32
  • 27
  • 26
  • 23