Svůj dlouhý příspěvek začala Ema Smetana osobní vzpomínkou. „S tatínkem jsme v Paříži nakupovali desetikilové pytle s rýží a vozili je neziskovkám. Demonstrovali jsme za lidská práva a proti krajní pravici. Adoptovali jsme na dálku.“
Také maminka jí dala do vínku politické uvědomění. „Vedle maminky jsem jako dítě vnímala smysl evropské integrace. Propojení větších a menších států v jedné velké rodině. Ve které je pro zemi velikosti Česka nutné být proto, že mimo ni nebudeme slyšet, resp.nebude důvod nás poslouchat.“
Pak už přešla k tomu hlavnímu, čímž je současný neutěšený stav politiky a světa vůbec. „Na trůn světa podruhé dosedla oranžová kreatura, tentokrát ale mnohem razantnějšího ražení než před osmi lety. Svět se stihl obrátit naruby,“ napsala a začala vyjmenovávat všechny novodobé světové katastrofy jako brexit, covid, válku v Jemenu a na Ukrajině.
Přidala také úvahu o tom, že všichni politici lžou a říkají jen to, co lidé chtějí slyšet. „Političtí konkurenti jsou establishment, technokrati, zkorumpovaní nepřátelé obyčejného člověka, ochránci planety místo lidí, lidských práv místo kupní síly a především trapáci, co furt otravují s nějakými ideály, humanitními, kulturními,“ dodává.
Aby nikoho nenechala na pochybách, koho tím myslí, napsala je jmenovitě.
„Za rohem máme nácka Fica, Orbána a na podzim do premiérského křesla vyšleme s nejvyšší pravděpodobností obdivovatele velkých kluků, co koketují s Putinem, nenávidí odlišnost, ženy, rovnocenný diskurs, fakta a racionální argumentaci. Vyšleme ho tam, protože je zábavný a slibuje, že přece bude líp, jako Trump. Planeta mezitím hoří, algoritmy nám utahují pouta, Andrew Tate se chce stát britským premiérem. Na tohle mě nikdo nepřipravil,“ uzavřela svůj rozbor marnosti současného světa Smetana.
Fotogalerie |