Je pravda, že Eliška Bučková rozhodně není přelétavý typ. V její milenecké historii byste napočítali muže na jedné ruce, bývalá miss nepatří i ve svém mladém a bouřlivém věku k těm, kdo to zkouší na každého chlapa a uvidí se, co vyjde.
Dáno je to možná i tím, že Eliška je z věřící pospolité rodiny z malého města Strážnice na Hodonínsku, kde se ctí tradice, víra, rodina, děti a dobré manýry. Přeskakovat z chlapa na chlapa, jeden zůstane přes noc, druhý na měsíc a třetí jen na tři dny, uvidíme, kdo vyjde na vztah, na to Eliška asi zvyklá nikdy nebyla.
I proto má za sebou v pouhých 29 letech jen vážné vztahy. S Václavem Noidem Bártou, s pražským floutkem Jakubem Malinou a teď s Jakubem Vágnerem (36).
No, teď...
Už nemá.
Bučková a Vágner oznámili před pár hodinami na jejím instagramovém účtě rozchod, k němuž se Eliška dál nechce vyjadřovat. „Dala jsem vyjádření na Instagram z toho důvodu, že se o nás nebudu s nikým bavit, je to mezi mnou a Kubíkem a tak to i zůstane. Děkuji za pochopení,“ napsala Eliška redakci Expres, když jsme se jí ptali, zda v tom náhodou není něco víc než jen „rozdílné představy“, oblíbená mantra rozchodů, která může znamenat cokoliv od odmítnuté svatby až klidně po nevěru.
Když se žena mění, ale muž zůstane
To si ale myslíme, že nebude tento případ.
Přestože se o důvodech rozchodu Vágnera a Bučkové dá opravdu jen spekulovat, v tomto případě věříme Elišce a jejím důvodům, že se vážně jednalo o jinou vizi budoucnosti.
Předně je třeba připomenout, že to byla ona, která kvůli Vágnerovi změnila svůj život, on na oplátku obrazně nehnul ani prstem. Ale toto není výtka směrem k Vágnerovi, nechápejte nás špatně. To je jen informace k dokreslení situace.
Eliška byla zamilovaná do muže z naprosto jiného sociálního prostředí, do člověka, který šest dní v roce chodí v holínkách a večeři si chytá v řece. Ona naopak byla párty holka zvyklá chodit na šteklech po Praze, kde jí každý vrážel do ruky skleničky šampaňského a kosmetická studia se předháněla, kdo jí udělá delší vlasy a kde jí voperují hezčí zlato do očí. Když pak tahle panenka potkala muže z pralesa, samozřejmě se jí začala líbit myšlenka společného sdílení.
To ženy dost často dělají, i když si to málokdy chtějí připustit. Podlehnou lásce natolik, že pro muže změní svůj život, postoje, přátele i hodnoty. Vyjde to jen v případě, kdy něco do společného košíku osobních změn přihodí i ta druhá osoba. Jistě, Jakub se zcela určitě snažil.
Ale ne s takovým odevzdáním jako Eliška.
Ta začala chodit na túry, máchat se v bahnité řece, oblékat maskáče a kšiltovky, vést dětské tábory a neholit si nohy. Jejími dovolenkovými destinacemi se stala místa jako prales s miliardou pavouků a hmyzu, sněžné hřebeny a ledová jezera. Je spravedlivé, že za to očekávala nějakou „odplatu“.
Jak sama píše ve svém prohlášení, každý z nich měli různé sny. Ona se nejspíš chtěla usadit, Vágner nikoliv. Eliška dost možná měla představu, že když se celá změní, že to ten chlap ocení nejvyšší možnou odměnou – rodinou. Čili celoživotním (celoživotním alespoň podle spořádané, slušné a hlavně věřící Elišky) závazkem.
V dnešní době tolika možností jsou ale tyto tradiční věci, v nichž Eliška vyrostla, na ústupu a její romantická a duševní čistota se může pro někoho zdát nepředstavitelná. Ona sama to možná tušila ještě dřív, než k rozpadu vztahu začalo docházet.
„Vracíme se tam, kde začalo naše přátelství,“ napsala si Eliška k fotce z letiště z 28. srpna, kdy s Jakubem odlétali do Amazonie na svou poslední dovolenou, po níž přišel oficiální rozchod. K popisku pak připojila anglické hashtagy, které se používají ve smyslu kamarádství, nikoliv partnerského vztahu. Že by poslední společný výlet na rozloučenou? Nebo již byly zakoupeny letenky a jejich vrácení by stálo dost peněz? Anebo to byl poslední pokus ujasnit si, jak to vlastně s těmi změnami, odměnami, sny a cestami vlastně je?
Možná všechno dohromady. Bát se o svůj budoucí život ale Eliška nemusí. Nápadníci už teď vědí, že je to holka do nepohody, která umí spát ve stanu, i reprezentativní princezna na večírek. Vágner jí vlastně udělal službu, Elišku trochu převychoval, představil světu v jiném světle, zbavil povrchnosti a „hotovou“ vypustil dál.
Jakub je obecně znám tím, že své úlovky pouští zpět do vody. Tato metafora se přesně hodí na jejich vztah i na jeho konec. Budoucí pomyslný rybář, který si naopak hodlá úlovek ponechat, chytí jedinečnou štiku.
Fotogalerie |
