Krátce před půlnocí dorazila do domu pohřební služba. Když pracovníci vynášeli bílou rakev s tělem Aničky, její přátelé se spontánně semkli. Vytvořili kolem vozu půlkruh, někteří se objímali, jiní drželi deštníky, všichni mlčky stáli a symbolicky ji chránili i v posledních chvílích.

Ve chvíli, kdy se kufr vozu začal pomalu zavírat, všichni Aničce naposledy mávli. Poté zůstali ještě několik minut stát v tichu. Až když se černé auto s její rakví ztrácelo v dálce, začali se tiše rozcházet. Bez slov, s očima plnýma slz.

Mezi těmi, kdo Annu Slováčkovou vyprovázeli, byl i její přítel Matěj, baskytarista z kapely Aura, se kterou Anička dlouhé roky vystupovala. V chladné dubnové noci vyšel k vozu jen v kraťasech a mikině. Zcela ponořený do bolesti, nevnímal ani zimu. Po odjezdu vozu se pomalu vracel zpět do bytu, který s Aničkou sdílel – do domova, kde spolu tvořili, snili i bojovali.

Slova zdrcených rodičů

Rodiče Anny Slováčkové, Felix Slováček (81) a Dagmar Patrasová (68), prožívali nejhorší chvíle svého života. Byli s dcerou až do poslední vteřiny – drželi ji neustále za ruku a objímali ji v jejích posledních chvílích​

„Bylo to strašné... Byli jsme v té nejtěžší chvíli s ní,“ svěřil se zlomený Slováček deníku Blesk​ Ještě několik hodin předtím, během nedělního odpoledne, tušil blížící se tragédii.

Maminka Dagmar Patrasová byla natolik otřesená, že veřejně promluvit nedokázala. Svou bolest ale vyjádřila gestem vděčnosti. Den po dceřině smrti vyšla na balkon rodinné vily a s očima plnýma slz tiše zamávala rodinnému příteli Karlu Zimovi, který přišel k domu vyjádřit soustrast.

Fotogalerie 6 fotografií