A podle Matáska to nejvíc pociťují starý divadelníci, podle kterých narvané divadlo značí, že se venku něco děje. „Když se sedm set lidi zasměje jednomu vtipu, musí je to nějak sjednotit, to samozřejmě. Společnost je teď ta rozbitá a názorově rozsekaná, že lidem chybí pocit nějaký soudržnosti a společnýho zážitku,“ sdělil ve velmi otevřeném rozhovoru pro magazín Téma Matásek, podle kterého za tím primárně nestojí uprchlická krize.
„Společnost je rozbitá jinými věcmi a uprchlíci jsou jenom lakmusový papírek, kterej to katalyzoval a ukázal. Navíc si myslím, že lidi, kteří chodí pravidelně do divadla, nemůžou být úplný pitomci, když hledají, a teď nechci být ušlechtilej, velký myšlenky v divadle. Není možný, aby si pak svoje mindráky chladili na zoufalcích, kteří táhnou bosí Evropou,“ myslí si herec, který stále věří v lidské dobro. Podle něj jsou lidi převážně zmatení.
„Potom dělají zoufalý věci Je to nějaká otázka komplexu v nich, co vybublá, a pak se třeba projevují nedospěle. Přestože jsem skeptik, v lidi věřím. Pokud člověk udělá nějakej debilní krok, tak je to často ne proto, že je debil, ale protože je v debilní situaci,“ dodal Matásek s tím, že i on sám se v době založení skinheardské kapely Orlík nacházel v jisté životní, ale hlavně společenské situaci, která na něj dolehla
„Jednoznačně jsem si nemyslel, že se z toho stane politikum nebo nějakej sociální projekt. Dokud to byla jenom kapela, tak mě to bavilo. Ale jakmile se z toho stal sociální jev, bylo třeba se na to vykašlat. Navíc je to tak dávno. Ale to nic neomlouvá,“ ukončil Matásek s tím, že lidi podobné kapely chtěji poslouchat, protože jsou sami zmatený a myslí si, že v textech najdou nějakou cestu, což je omyl, na který si každý musí přijít sám.
Fotogalerie |
